Idiopatické zánětlivé myopatie (IZM) zahrnují dermatomyozitidu (DM), polymyozitidu (PM) a myozitidu s inkluzními tělísky (IBM) klinicky jsou charakterizovány symetrickou svalovou slabostí zejména proximálního svalstva. Etiologie a patogeneze není zatím dobře známa, ale je jisté, že na vývoji těchto onemocnění se podílejí imunologické mechanismy. Základním a společným histopatologickým kritériem IZM je infiltrace zánětlivými buňkami ve svalové tkáni. Tento zánět je často velmi fokální a heterogenní. Ne všechny svaly jsou postiženy ve stejný čas u stejného pacienta stejně. Existují případy, kdy přetrvává svalová slabost, přestože ve svalové tkáni již nenacházíme, anebo pouze v minimální míře, známky infiltrace svalovými buňkami. Přesná příčina svalové slabosti zůstává neznámá. Cílem této práce bylo pokusit se zmapovat mechanismy vedoucí k zánětlivé infiltraci svalů, ke tkáňovému poškození a následně ke klinickým projevům onemocnění u nemocných s PM a DM. V současné době nejsou dobře známy mechanismy přispívající k přetrvávání zánětlivých buněk a tvorbě edému ve svalové tkáni. Hledali jsme jakým způsobem enzymy COX-1, COX-2 a 5-LOX exprimované ve svalové tkáni podílejí na rozvoji a průběhu zánětlivého procesu, a jaká je tedy role COX, LOX a jejich produktů v patogenezi těchto onemocnění. Poprvé v této studii byla detekována exprese mRNA pro enzymy COX-1, COX-2 a 5-LOX na svalových vzorcích u pacientů s dermatomyozitidou a polymyozitidou. Tato exprese byla zvýšena v zánětem postižených svalových tkáních v porovnání s tkáněmi nepostiženými rozlišenými pomocí MRI, a zároveň byla vyšší i v porovnání tkáněmi odebranými po terapii, což naznačuje roli COX-1, COX-2, a 5-LOX a jejich produktů v patogenezi zánětu a tvorbě edému ve svalové tkáni u nemocných s DM/PM. Exprese systému IP-10 - CXCR3 ve svalových vzorcích svědčí pro významnou účast v patogenezi onemocnění. Současná nepřítomnost CCR5 na infiltrujících buňkách ukazuje na malé zastoupení Th1 buněk a přisuzuje reakci mezi IP-10 a CXCR3 roli spíše v aktivaci svalových buněk. Častá exprese IFN-β může být důvodem hyperexprese HLA molekul I. Akutní zánětlivé změny u IZM způsobují vznik edému, který může být vizualizován pomocí magnetické rezonance (MRI). Distribuce zánětlivých změn ve svalové tkáni je často velmi fokální. V rámci naší studie jsme sledovali vztah mezi MRI svalů stehen a klinickými a histopatologickým parametry u pacientů s IZM. Globální klinický stav a aktivita svalů pacientů hodnocené pomocí VAS nejlépe korelovaly s intenzitou MRI svalů. Pokud byla provedena biopsie cílená na základě MRI rozlišení postižených a nepostižených svalů detekovali jsme v takto odebraných MRI-postižených vzorcích signifikantně více zánětlivých buněk než ve vzorcích odebraných z MRI-nepostižených částí. Intenzita edému na MRI signifikantně poklesla při druhém vyšetření po léčbě, ačkoliv toto zlepšení na MRI nebylo provázeno poklesem počtu zánětlivých buněk ve svalových vzorcích odebraných po léčbě. Tyto výsledky naznačují, že neinvazivní vyšetření MRI by mohlo být užitečným a lepším parametrem k hodnocení klinického stavu a účinku léčby u pacientů s PM/DM než histologické hodnocení vzorků svalové tkáně. Cílem naší terapeutické části naší studie bylo zjistit, jaká je účinnost a tolerance léčby cyclosporinem A nebo methotrexatem v kombinaci s kortikosteroidy u pacientů s těžkou, aktivní polymyozitidou či dermatomyozitidou. Léčba pacientů pomocí methotrexatu nebo cyclosporinu A s kortikosteroidy byla v obou případech provázena zlepšením klinických i laboratorních parametrů. Naše výsledky prokázaly, že oba léčebné postupy byly v terapii PM/DM účinné, a že nebyl mezi oběma léky signifikantní rozdíl v jejich účinku. Změny hladin CK a IL-1Ra v této studii nebyly spojeny se zlepšením klinických parametrů nemoci. Pacienti léčeni MTX vykazovali statisticky nevýznamně lepší odpověď v některých parametrech, jako byl pokles CK, než pacienti léčeni CyA, což naznačuje, že MTX by mohl být lepším lékem pro léčbu PM/DM než CyA.

        Klíčová slova: