Cíl studie: Zjistit hlavní příčiny stagnující mrtvorozenosti v ČR. Typ studie: Celostátní retrospektivní analýza mrtvorozenosti. Název a sídlo pracoviště: Ústav pro péči o matku a dítě, Praha. Metodika: Analýza vzájemných vztahů evidovaných údajů o prenatálně zemřelých novorozencích porodní hmotnosti 2000 g a více bez VVV z jednočetných těhotenství. Výsledky: U 151 žen s prenatálně zemřelým plodem v období od 31. týdne těhotenství, při jejich diferenciaci na těhotenství patologická, riziková a bez rizika, bylo u každého případu evidováno 30 vybraných údajů. Výsledkem analýzy vzájemných vztahů těchto údajů jednak podle doby úmrtí (pouze 21. do 36. týdne), doby od poslední kontroly do porodu (v 17 případech déle než 1 týden) a podle úrovně poskytované péče (např. u 27 žen s hypotrofickým plodem ultrazvukem diagnostikován pouze v 5 případech), kombinace čtyř druhů evidovaných patologických stavů u téže ženy a možnost odvratitelnosti úmrtí, bylo zjištění výrazných rozdílů, byla-li péče zajišťována v ústavu nebo mimo ústav. Závěr: Převažujícím zjištěným nedostatkem v mimoústavní péči bylo nepředávání nebo pozdní předávání těhotných do péče ústavní, hlavně u patologických těhotenství, tj. nedostatek organizační. Naproti tomu v ústavní péči převažoval nedostatek odborný vycházející z podcenění patologických těhotenství buď jejich ponecháním v péči ambulantní, nebo pokud tyto ženy byly hospitalizovány, nebylo včas rozhodnuto o ukončení těhotenství. Ze zjištěných výsledků vycházela úvaha o možné odvratitelnosti úmrtí, odpovídající snížení úmrtnosti o 0,37 ‰, čímž by stávající mrtvorozenost klesla z 2,7 na 2,33 ‰.

        Klíčová slova: těhotenství patologické, rizikové, péče ústavní, mimoústavní, nedostatky v péči, organizační, odborné, odvratitelnost úmrtí