Poškození krční míchy při kraniocerebrálním poranění u dětí bývá podle našich zkušeností často zjištěno až při pitvě. Neurologický nález v důsledku poranění mozku, ev. v kombinaci s hypoxickým poškozením, může překrýt příznaky míšní léze. Cílem práce je poukázat na úskalí stanovení správné a včasné diagnózy a možnosti následné úspěšné terapie na skupině přeživších dětí. V letech 1990 – 1997 bylo přijato celkem 302 dětí s kraniocerebrál- ním traumatem, počet zemřelých byl 68, tj. 22,5 %, celkový počet s míšním poraněním byl 20 (6,62 %); 12 dětí zemřelo a mělo sekční nález míšní léze. Přežilo celkem 8 pacientů s míšní lézí ve věku od 2 do 15 let, z toho 6 chlapců a 2 děvčata. Při přijetí byla vyšetření zaměřena na verifikaci míšní léze (neurologické, CT) negativní, kromě jednoho pacienta, a míšní léze byla diagnostikována až později (3.–9. den). Umělá plicní ventilace byla zavedena u všech pacientů v délce 33 až 822 dní. Při propuštění bylo 6 pacientů při vědomí s různým stupněm poruchy hybnosti. Halo-trakce byla aplikována u 5 pacientů při fraktuře dentu v segmentu C2, u 2 pacientů byl terapeuticky použit fixační límec, u 1 pacienta byla provedena dekomprese C míchy.

        Klíčová slova: míšní poranění u dětí – poranění mozku – hypoxické poškození mozku – terapie