Východisko. Mnohočetný myelom je neobyčejně heterogenní onemocnění s individuálně odlišným průběhem, léčebnou odezvou a prognózou. Významným nedostatkem dosavadních diagnostických a stratifikačních systémů je neuspokojivé zohlednění ukazatelů, vyjadřujících vnitřní biologické vlastnosti myelomových buněk a mikroprostředí kostní dřeně. Náplní studie bylo vyhodnocení vztahu 10 biologických ukazatelů k 6 stěžejním prognostickým faktorům mnohočetného myelomu. Metody a výsledky. Analyzovaný soubor tvořilo 66 jedinců vyšetřených při diagnóze před zahájením chemoterapie. Ke stanovení sérových hladin vyšetřovaných molekul byly použity metody REA, RIA, ELISA a technika kvantitativní sendvičové enzymatické imunoeseje, k vyšetření proliferačních a apoptotických vlastností myelomových buněk byl použit propidium–jodidový (PC-PI) a annexin–V (PC-AI) index vyšetřený s pomocí průtokové cytometrie. Statistická analýza byla provedena s pomocí Pearsonova a Spearmanova testu, a/nebo U-testu dle Manna–Whitneyeho. Vysoký výskyt abnormální sérové hladiny hodnoceného ukazatele byl zaznamenán v případě S-β2-mikroglobulinu (95,5 %), S-tymidinkinázy (57,5 %), S-sVCAM-1 (78,5 %), S-ICTP (87,0 %), S-solubilního osteoprotegerinu (sOPG 76,5 %), S-sSyndecanu-1 (56,5 %) a nízkého indexu apoptózy plazmatických buněk (PC-AI, 78,0 %). Korelační analýza (Pearsonův test) odhalila vzájemný vztah sérových hladin: β2-mikroglobulinu k sVCAM-1 (r=0,39, p=0,002), sICAM-1 (r=0,33, p=0,011), sOPG (r=0,53, p=0,001), sHGF (r=0,34, p=0,006), sSyndecanu-1 (r=0,38, p=0,003) a sFas (r=0,42, p=0,001); S-albuminu k sVCAM-1 (r= -0,29, p=0,036), ICTP (r= -0,33, p=0,016), sOPG (r= -0,63, p=0,000), sHGF (r= -0,39, p=0,003) a sSyndecan-1 (r= -0,29, p=0,042); S-tymidinkinázy k sSyndecanu-1 (r=0,46, p=0,000) a sFas (r=0,29, p=0,019). V žádném případě nebyl zjištěn vztah k některému z hodnocených prognostických faktorů. Bylo zjištěno chybění vztahu všech analyzovaných působků k PC-PI a PC-AI. S pomocí U-testu byl zjištěn vztah sérových hladin sIL-6R (< > 100 IU/l) k β2-mikroglobulinu (p=0,001), albuminu (p=0,002) a k PC-PI (p=0,046). Závěry. Z předložené studie vyplynulo, že tradiční algoritmus ukazatelů, sloužících v klinické praxi k individuální charakteristice MM je možno rozšířit o sOPG, sHGF, sSyndecan-1 a sFas.

        Klíčová slova: mnohočetný myelom, β2-mikroglobulin, proliferační index, solubilní receptor IL-6, vaskulární cytoadhezivní molekula-1, C-terminální telopeptid kolagenu typu I, hepatocytární růstový faktor, osteoprotegerin, syndecan- 1, Fas.