Postižení struktury velkých cév je možné neinvazivně hodnotit ultrazvukem. Měření tloušťky intimy-medie (IMT) a distenzibility (D) karotid jsme vyšetřili u nemocných s ischemickou chorobou srdeční (ICHS) a cévní mozkovou příhodou (CMP). Duplexní sonografii karotid jsme provedli u 234 nemocných (145 nemocných s ICHS a 89 nemocných s CMP) se stanovením IMT a D. 59 nemocných mělo diabetes mellitus 2. typu a 64 nemocných mělo fibrilaci síní. D byla vyhodnocena podle Ranemanova vzorce (mm/100 mm Hg). Diabetici měli zhoršení D jak ve skupině ICHS (0,16 vs. 0,20, p < 0,05), tak ve skupině CMP (0,14 vs. 0,17, p < 0,05) a nález koreloval s IMT. Léčba inzulinem oproti léčbě PAD významně neovlivnila D (0,15 vs. 0,16, NS). Přítomnost fibrilace síní u nemocných s ICHS neměla vliv na sledované parametry (IMT 0,72 vs. 0,74 mm, NS, D 0,19 vs. 0,18, NS). U nemocných s CMP fibrilace síní ve srovnání s nemocnými se sinusovým rytmem byly znamenány lepší nálezy IMT (0,67 mm vs. 0,79 mm, p < 0,05) a D (0,19 vs. 0,10, p < 0,05). Výsledky ukazují, že IMT a D prokazuje nepřímo úměrnou závislost, která je zvýrazněna přítomností diabetu. U nemocných s CMP rozdíl nálezů v závislosti na přítomnosti fibrilace síní ukazuje na možnost použít tyto parametry pro odlišení embolické a trombotické etiologie příhody. Výsledky neprokazují v našem souboru nemocných lepší výpovědní hodnotu D oproti stanovení IMT.

        Klíčová slova: Distenzibilita karotické tepny - Ischemická choroba srdeční - Cévní mozkové příhody - Diabetes mellitus - Fibrilace síní