Terapie komplikované cholelitiázy u dětí
Zeman L., Petrů O., Rygl M., Keil R.1, Pýcha K., Vyhnánek M., Hříbal Z.2, Šnajdauf J.
Klinika dětské chirurgie 2. LF UK, Subkatedra dětské chirurgie IPVZ, FN Motol, Praha přednosta doc. MUDr. J. Šnajdauf, CSc. Interní klinika 2. LF UK, FN Motol, Praha1 přednosta doc. MUDr. M. Kvapil, CSc Klinika zobrazovacích metod 2. LF UK, FN Motol, Praha2 přednosta prof. MUDr. J. Neuwirth, CSc. |
|
Souhrn:
Cíl: V posledních letech stoupá počet dětských pacientů s cholelitiázou. Cílem naší práce bylo zhodnocení
indikačních kritérií, sonografických a ERCP nálezů (endoskopická retrográdní cholangio-pankreatografie), operačních
metod, komplikací a rizikových faktorů u dětí operovaných pro cholelitiázu.
Materiál a metodika: Retrospektivně bylo hodnoceno 5leté období - 9/1998 až 8/2003. Do studie bylo zahrnuto
48 dětí - 38 dívek a 10 chlapců v průměrném věku 12,5 let (od 3 do 18 let). U všech dětí byly zpětně vyhodnoceny
anamnéza, výsledky laboratorních vyšetření, nálezy při USG (ultrasonografie) a ERCP, operační řešení a výskyt
komplikací. Pět dětímělo kongenitální sférocytózu, jeden pacient měl cystickou fibrózu a jedenWilsonovu chorobu.
41 dětí nemělo v anamnéze významnější údaj, který bymohl výskyt litiázy ovlivnit. Všechny děti byly v předchozím
období vyšetřeny a léčeny gastroenterologem. Pokud byla zahájena konzervativní terapie, nebyla úspěšná. Hematologičtí
pacienti byli primárně operováni otevřeně v případech, kdy byla indikována současně splenektomie
a cholecystektomie. Děti s choledocholitiázou podstoupily před cholecystektomií ERCP s papilotomií a extrakcí
konkrementu.
Výsledky: Indikací pro operaci byla symptomatická cholecystolitiáza a stav po endoskopické papilotomii
s extrakcí konkrementů a sludge, dále cholecystolitiáza při hereditární sférocytóze u 5 dětí, 1krát hydrops žlučníku
a 1krát porcelánový žlučník. Předoperační ultrazvukové vyšetření bylo provedeno u všech dětí s nálezem solitární
nebo vícečetné cholecystolitiázy. ERCP bylo indikováno při podezření na choledocholitiázu. ERCP bylo provedeno
u 29 dětí, u 24 dětí bylo doplněno papilotomií, u 15 byly odstraněny kameny z choledochu, u 8 byl odstraněn sludge,
u 2 byl zaveden stent. Operováno bylo celkem 48 pacientů: 39 laparoskopicky a 9 otevřeně. Z laparoskopických
operací bylo 37 dokončeno, 2 operace byly konvertovány. Jedenkrát bylo důvodem konverze kolínkovité ohnutí
žlučníku s dilatací a podezřením na cystu choledochu a jedenkrát nepřehlednost terénu při těžké pericholecystitidě.
U čtyř otevřeně operovaných dětí byla současně provedena splenektomie, u 2 biopsie z tkání v okolí zevních
žlučových cest. Průměrná doba hospitalizace byla 4,8 dní po laparoskopické a 8,4 dní po otevřené operaci (včetně
konvertovaných). Pooperační nitrobřišní komplikace jsme nezaznamenali. Jedna dívka s nediagnostikovaným
vrozeným syndromem dlouhého QT intervaluměla po ukončení operace srdeční fibrilaci s nutností kardiopulmonální
resuscitace (KPR). Mezi našimi pacienty byl vyšší podíl obézních dětí. Nejvyšší výskyt extrémní obezity byl
mezi děvčaty staršími 11 let bez doprovodného onemocnění (63 %).
Závěry: Indikací cholecystektomie u dětí jsou choledocholitiáza, symptomatická cholecystolitiáza a litiáza při
splenektomii z hematologické indikace. Asymptomatická náhodně zjištěná cholecystolitiáza je u malých dětí
indikována ke sledování. Při choledocholitiáze provádíme v první době ERCP s papilotomií a v minimálním
odstupu následuje cholecystektomie. Podmínkou je dobře přístrojově i personálně vybavené pracoviště se zkušenostmi
s endoskopickými intervencemi u dětí i dospělých. Laparoskopická cholecystektomie je dnes i u dětí metodou
volby. V případě nepřehlednosti operačního pole při laparoskopii výkon konvertujeme. Rizikovým faktorem
pro vznik cholelitiázy je u dětí obezita.
Klíčová slova:
cholelitiáza, cholecystolitiáza, choledocholitiáza, obstrukční ikterus, cholecystektomie, ERCP,
papilotomie, pankreatitida
|