Začátky kouření českých adolescentů
Hrubá D., Zachovalová L., Kyasová M., Matějová H.
Ústav preventivního lékařství LF MU, Brno, vedoucí prof. MUDr. Zuzana Brázdová, DrSc. Klinika geriatrie, ošetřovatelství a praktického lékařství, Brno, přednosta doc. MUDr. Hana Kubešová, CSc. |
|
Souhrn:
Speciálním dotazníkem bylo vyšetřeno 646 studentů 1. až 3. ročníků
několika brněnských gymnázií, středních škol a učilišť ve věku 15–19 let. Při
anonymním šetření byli respondenti definováni pouze pohlavím, věkem a kuřáckým
chováním.
V souboru 14 % studentů ještě nikdy nezkoušelo kouřit, 35 % nekuřáků dříve
s cigaretou experimentovalo a 51 % mladých lidí kouřilo (30,4 % každý den). Pravidelní
denní kuřáci zkoušeli prvně kouřit v průměru o rok dříve (11,7 let) než
nekuřáci a občasní kuřáci (12,7 let). Kouřící děti měly častěji kouřící rodiče
a sourozence.
První cigaretu získaly děti nejčastěji od kamaráda (55–61 %), kuřáci významně
častěji než nekuřáci dostali první kuřivo v partě (21 % vs. 15 %), nebo si je sami
koupili (13 % vs. 8 %). V průměru 14 % dětí dostalo první cigaretu od rodičů,
prarodičů či jiných příbuzných, někteří dokonce v předškolním věku.
První cigaretu kouřily děti nejčastěji proto, že „kouří všichni“ a důvodem byla
hlavně zvědavost. Pozdější pravidelní kuřáci přistupovali častěji k prvnímu pokusu
s určitými obavami z neúspěchu (14 %), naopak, méně jich muselo být přemlouváno
(7 % vs. 16 % nekuřáků a občasných kuřáků).
Vyšší dávku nikotinu z první cigarety získalo dvakrát víc pravidelných kuřáků
než nekuřáků, protože vykouřili celou cigaretu a kouř vdechovali do plic. Měli
také častěji zdravotní potíže bezprostředně po prvním pokusu. Přesto čtyřikrát
víc pravidelných kuřáků než nekuřáků hodnotí první pokus s pocitem uspokojení.
Téměř polovina současných pravidelných kuřáků jejich první pokus zopakovala
tentýž nebo následující den a chce kouřit i v nejbližších 5 letech.
Nejvýznamnějším důvodem pro nekouření byla ve všech skupinách respondentů
cena cigaret, naopak jako nedůležité byly obavy z pozdních zdravotních následků
i vědomí nezákonnosti kouření nezletilých.Nekuřáci zdůrazňují asociální aspekty
kouření (je hloupé, odporné, nahraditelné), které jsou naopak pro kuřáky bezvýznamné.
Studie ukázala pokračující trend posunu začátků kouření do mladších věkových
skupin a nárůstu prevalence pravidelných kuřáků u českých adolescentů.
Klíčová slova:
kuřáctví adolescentů – první pokusy – důvody pro nekouření
|