Komunikace míchy s mozkem zůstává dosud nejasná. Proto byl na základě míšní stereotaxe učiněn pokus o pochopení fyziologického mechanizmu této součinnosti v oblasti pohybu, který generuje mícha. Podnětem byl experimentální objev lokalizace motoneuronů ve všech segmentech míchy, který je základem pro míšní stereotaxi. Zůstalo však vyjasnit anatomické struktury míchy, které se účastní na zpětnovazební komunikaci mezi míchou a mozkem. Proto autoři navrhli dvě možné hypotézy, jak tato komunikace probíhá. Jedna se blíží analyticko-syntetickému mechanizmu zobrazování reálných předmětů a jevů do paměti mozku a ve formě konkrétních představ je základem konkrétního myšlení. V případě míchy je však třeba uvažovat o jiném pravděpodobnějším mechanizmu: o analýze a syntéze, která probíhá mezi zúčastněnými míšními motoneurony, kdy se jejich propojením v neuronální síti míchy zobrazí pohyb a ten se přenáší známými míšními drahami do paměti mozku jako konkrétní představa pohybu. Odtud podle potřeby konkrétním myšlením se představy přenášejí zpětně opět jinými známými míšními drahami zpět k míše a ta pohyb zpětně vykoná. Myšlení je fyziologickým obrazem technických programů, ale ve formě abstraktního myšlení přechází do oblasti psychologie

        Klíčová slova: mechanizmus pohybu, součinnost míchy a mozku, míšní stereotaxe