Obezita je dnes jedním z nejvýznamnějších problémů zdravotnictví nejen v rozvinutých, ale i v rozvojových zemích. Vznik obezity je výsledkem pozitivní energetické bilance. Proto je strategie prevence a léčby obezity zacílena na energetickou bilanci. Dietní léčba by měla být zaměřena především na redukci příjmu tuků, protože tuky mají ze všech základních živin nejvyšší energetickou denzitu a vyznačují se nízkou sytivostí a nízkou postprandiální termogenezí. Přestože sacharidy ve srovnání s tuky nehrají tak významnou úlohu v patogenezi obezity, je potřeba při léčbě obezity a metabolického syndromu také omezit příjem jednoduchých cukrů. V průběhu redukčního režimu je nutné zohlednit jak rozdílný metabolický efekt jednotlivých mastných kyselin (polynenasycené a n-3 mastné kyseliny versus nasycené mastné kyseliny) a jednotlivých sacharidů (sacharidy o nízkém a vysokém glykemickém indexu), tak i význam vlákniny. Bílkoviny v redukční dietě příznivě ovlivňují výsledek redukčního režimu svým vlivem na postprandiální pocit sytosti a na postprandiální termogenezi. V poslední době je také zkoumána úloha příjmu vápníku, fosfátu a vitamínu A na regulaci tělesné hmotnosti.

        Klíčová slova: obezita, redukční režim, makronutrienty, vápník, fosfát, vitamin A.