Dosavadní historie oboru klinické biochemie svědčí o hledání vlastní identity. Nesporné úspěchy oboru a jeho pracovníků musí nalézt pevnou oporu v zařazení klinické biochemie mezi jasně definované obory medicíny s vlastním předmětem bádání a výzkumu a jasně definovanou praxí. Pro toto zařazení je nezbytné přehodnotit systém vzdělávání pracovníků oboru tak, aby poskytl jeho absolventovi nezpochybnitelné znalosti a dovednosti. U lékařů oboru je prioritní nalézt konsenzus o zaměření do klinické medicíny nebo do laboratorní medicíny a podle toho koncipovat edukaci. U analytických pracovníků oboru je hlavní problém v přílišné nejednotnosti pregraduálního vzdělání a malém podílu klinické výchovy. Cílem by mělo být vzdělání všech kategorií oboru tak, aby plně korespondovalo s požadavky EU a umožnilo zařazení do Evropského registru klinických bioche- miků.

        Klíčová slova: klinická biochemie, postgraduální vzdělávání.