Obsahem předkládaného sdělení je rozbor anamnestických dat i výsledků jednotlivých vyšetření u dlouhodobě sledovaného souboru pacientů s nosní polypózou. Rozbor byl zaměřen na vytypování rizikových faktorů ovlivňujících výsledky léčby. Data byla hodnocena u pacientů ORL kliniky, z toho žen a 146 mužů s věkovým průměrem 46,1 let (44,5 roku u mužů a 48,3 roku u žen) a věkovým rozmezím 17 - 78 let. Jedná se o retrospektivní studii. Do souboru byli zařazeni všichni pacienti s nosní polypózou léčení na ORL klinice ve sledovaném období od října 1989 do prosince 1994 s kompletní zdravotnickou dokumentací, a kteří byli sledováni na rinologické ambulanci ORL kliniky po dobu minimálně tři roky od chirurgického řešení. Chirurgické řešení stavu představovalo hlavní léčebnou metodu. Nosní polypy byly ve většině případů odstraňovány metodou vycházející z principů funkční endonazální endoskopické chirurgie dutin technikou dle Messerklingera. Ze souboru byli vyřazeni pacienti s nálezem typického antro- choanálního polypu. Vliv na výsledky léčby byl hodnocen z hlediska těchto faktorů - věk, pohlaví, věk při prvních obtížích, délka anamnézy, předcházející chirurgická léčba, současný výskyt alergie, výskyt bron- chiálního astmatu, přítomnost intolerance aspirinu, výskyt zánětů vedlejších nosních dutin, rozsah postižení nosní dutiny a rozsah postižení vedlejších nosních dutin. Výsledky léčby byly posuzovány podle přetrvávání nebo znovuobjevení subjektivních obtíží pa- cienta a podle objektivního rinoskopického nálezu rekurence nosních polypů. Závislostí mezi jednotlivými sledovanými parametry byly vypočítávány pomocí korelačního koeficientu dle statis- tické analýzy hodnocení souborů programu Excell. Průměrný věk pacientů v souboru s recidivou obtíží do tří let od operačního řešení byl 50,5 let. Zastoupení obou pohlaví bylo přibližně totožné. Nebyla zjištěna závislost mezi věkem a délkou období bez obtíží (korelační koeficient 0,03). Průměrný věk při prvních obtížích byl 38,6 let s nejčetnějším výskytem mezi 30. - 50. rokem (121 pacientů tj. 49,2 %) a s rovnocenným zastoupe- ním obou pohlaví. K recidivě obtíží u pacientů, u kterých se první obtíže objevily do 30 let (71 pacientů) došlo ve 26,7 %. Průměrná délka anamnézy byla 4,9 let. Nebyla zaznamenána výrazná závislost mezi délkou anamnézy a rozsahem postižení nosní dutiny (korelační koeficient 0,032) anebo vedlejších nosních dutin (korelační koeficient - 0,043) 132 tj. 55,2 % pacientů souboru se podrobilo nějakému typu operace nosní dutiny nebo vedlejších nosních dutin. Mezi typy výkonů převažovala polypektomie (113 pacientů tj. 45,9 %) a operace maxilárních dutin dle Caldwell - Luca (26 pacientů tj. 10,6 %). Průměrný interval mezi jednotlivými polypektomiemi byl 4,2 let. Tento interval se s rostoucím počtem výkonů zkracuje. K recidivě obtíží u skupiny pacientů po opakova- ných polypektomiích došlo v 28,5 %. Různé formy alergických obtíží u skupiny pacientů po opako- vaných polypektomiích došlo v 28,5 %. Různé formy alergických reakcí, včetně alergické reakce na léky, mělo 113 pacientů, tj. 45,9 %, s mírně zvýšeným zastoupením žen (65 pacientů tj. 57,5 %). K recidivě obtíží u této skupiny pacientů došlo ve 31 %. Bronchiální astma bylo přítomno u 54 pacientů, tj. 21,9 %, bez pohlavní predilekce. K recidivě obtíží došlo u pacientů s bronchiálním astmatem, v 25,9 %. Intolerance aspirinu se vyskytovala u 24 pacientů, tj. 9,7 %, s častějším výskytem u žen (18 pacientek, tj. 75 %). K recidivě obtíží došlo u 66,7 % pacientů s výskytem intolerance aspirinu. Proběhlé sinusitidy v anamnéze uvádělo 41 pacientů, tj. 16,7 %, při rovnocenném zastou- pení obou pohlaví. Ve skupině pacientů se zánětem vedlejších nosních dutin v anamnéze došlo k recidivě obtíží v 39 %. Průměrné skóre vyjadřující rozsah postižení nosní dutiny bylo 3,3. Nebyla zjištěna závislost mezi rozsahem postižení nosní dutiny a délkou anamnézy (korelační koeficient - 0,032) nebo věkem při prvních obtížích (korelační koeficient 0,026). S větším rozsahem postižení nosní dutiny roste i rozsah postižení vedlejších nosních dutin (korelační koeficient 0,54). Průměrné skóre vyjadřující rozsah postižení vedlejších nosních dutin bylo 13,1. Nebyla zjištěna závislost rozsahu postižení na délce anamnézy (korelační koeficient - 0,043) ani na věku při prvních obtížích (korelační koeficient 0,094). Výsledky provedené analýzy sledovaného souboru pacientů s nosní polypózou ukázaly nutnost rozdělení heterogenní skupiny pacientů. Hodnocení výsledků léčby u pacientů trpících nosní polypózou jako celku může vést k zavádějícím závěrům. Za nejrizikovější faktory z hlediska časné recidivy považujeme přítomnost syndromu intolerance aspirinu a součas- né záněty vedlejších nosních dutin. V případě zjištění přítomnosti jednoho z těchto dvou faktorů je dlouhodobé sledování a trvalá konzervativní terapie nutností.

        Klíčová slova: nosní polypóza, rizikové faktory, chirurgická léčba, intolerance aspirinu.