D-dimery (D-d) jsou degradační produkty fibrinu. Podle některých doporučení (Lee a spol., Ann Rev Med, 2002; 53: 15 - 33) lze při nižší vstupní pravděpodobnosti diagnózy hluboké žilní trombózy (HŽT) vyloučit žilní tromboembolismus stanovením hladiny D-dimerů. Stanovení hladin D-d umožnil vývoj monoklonálních protilátek a jejich detekce je založena na stanovení principem ELISA nebo aglutinačními technikami. Zvýšená hladina D-d není zcela specifická jen pro žilní tromboembolismus a může být zvýšena také při nádorovém onemocnění, infekci, ledvinném selhání apod. Naopak negativní výsledek testu je vysoce senzitivní pro vyloučení HŽT a plicní embolie (senzitivita 90 % až 100 %). Předloženy jsou také vlastní výsledky prospektivní studie sledování dynamiky změn hladin D-dimerů v plazmě u pacientů se sonograficky prokázanou HŽT v období zahajované antikoagulační léčby a v jejím průběhu. Ke stanovení D-dimerů byly použity dvě metody. Jednak kvantitativní aglutinační latexová metoda a dále rapid ELISA metoda VIDAS. Při příjmu byla zvýšená hladina zaznamenána až u 80 % pacientů metodou VIDAS a u 70 % latexovou metodou. V době 5 - 7 dnů po zahájení léčby činil tento podíl dle metody 75 % a 60 %, po 6 týdnech lze očekávat mírně nadnormální hladin u 1/3 pacientů a v dalších měsících u méně než 1/5 pacientů.

        Klíčová slova: D-dimery - Hluboká žilní trombóza - Tromboembolismus - Antikoagulační léčba