Souhrn:
Anémie v těhotenství je definována poklesem koncentrace hemoglobinu anebo hematokritu o 2
směrodatné odchylky pod normu. Dolní hranicí normy je podle WHO koncentrace hemoglobinu
110g/l, resp. hodnota hematokritu 0,32. Sideropenie (Iron Deficiency - ID) je definována poklesem
koncentrace feritinu pod 12 mg/l.
Anémie v těhotenství je nejčastěji sideropenická (Iron Deficiency Anemia - IDA), méně častými
formami jsou anémie megaloblastové - z deficitu folátů nebo vitamínu B12. Endemicky jsou po-
měrně rozšířené hemoglobinopatie, zvláště beta-talasemie minor a srpkovitá anémie. V zemích
třetího světa je etiologie anémie často kombinovaná (vlivy malnutrice, malárie či jiných infekč-
ních onemocnění).
Prevalence sideropenie u žen fertilního věku je všeobecně (i ve vyspělých zemích) velmi vysoká.
Prevalence těhotenské anémie se výrazně liší, mj. i v závislosti na regionu, trimestru gravidity
a paritě. Shoda panuje v tom, že prevalence IDA je v těhotenství vysoká (20 - 60 %), v zemích
ekonomicky rozvinutých však převládají její mírnější stupně. S vyšší prevalencí IDA bývají spojo-
vány ženy z následujících rizikových skupin: nižší socioekonomický status, národnostní menšiny
či přistěhovalecké komunity, mnohočetné těhotenství, menometroragie v anamnéze, multipary,
opakovaná těhotenství v krátkém časovém sledu, adolescentky, ženy s nízkým BMI (Body Mass
Index), vegetariánky, dárkyně krve.
Patofyziologicky je u těhotenské IDA klíčově zvýšená spotřeba železa vlivem vystupňované eryt-
ropoezy a stoupajících nároků placenty a plodu, kterou běžný příjem prvku potravou nestačí
uhradit. Dochází k negativní bilanci železa, sideropenii a později k sideropenické anémii. Po po-
rodu se vlivem peripartální krevní ztráty a laktace tato bilance ještě prohloubí.
Laboratorně se nejdříve projevuje deplece železa: snížená sérová hladina feritinu, vyšší hladina
transferinu a celková vazebná kapacita železa (TIBC). V posledních letech se i v porodnictví ke
stanovení zásob železa v organismu stále více používá sérová koncentrace transferinového recep-
toru (sTfR), která u IDA stoupá a není falešně ovlivněna reakcí akutní fáze. Teprve při prohloube-
ní deficitu železa klesá koncentrace hemoglobinu, hematokrit a počet červených krvinek
a vzniká typický obraz mikrocytární, hypochromní anémie. V graviditě je sérová hladina feritinu
stále nejčastěji používaným ukazatelem mobilizovaných zásob železa. Jeho spolehlivost je však
limitována reakcí akutní fáze. Klinicky je anémie v těhotenství většinou němá. Obvyklé sympto-
my (únava, vertigo, bolesti hlavy, palpitace, dušnost) se objevují až při těžké či rychlé anemizaci,
často až v průběhu šestinedělí.
Nejčastěji udávaná rizika těhotenské sideropenické anémie se týkají zdraví matky (častější podá-
vání transfuze, více operačních a protrahovaných porodů, sklon k preeklampsii, snížená odolnost
vůči infekcím, poruchy laktace aj.), vývoje plodu (potraty a předčasné porody, IUGR) a novoro-
zence (vyšší perinatální morbidita a mortalita, horší poporodní adaptace, narušení duševního
a psychomotorického vývoje). Závěry řady prací a studií jsou nejednotné. Přesto většina autorů
a institucí doporučuje alespoň selektivní suplementaci železem u rizikových těhotných ve 2. po-
lovině gravidity.
U sideropenické anémie podáváme 100-200 mg elementárního železa per os denně, v případě
preventivní substituce alespoň 60-80 mg denně. Nejvýhodnější jsou retardované preparáty obsahující dvojmocné soli železa. V případě megaloblastové anémie (vícečetná těhotenství, zimní měsí-
ce) se doporučuje přidávat kyselinu listovou. Kauzální terapie neexistuje u hemoglobinopatií,
často je zde zapotřebí opakovaných transfuzí jako prevence nebezpečných hemolytických krizí.
Perinatologická centra zajišťují prenatální diagnostiku těchto dědičných druhů anémie u plodů
rizikových matek.
Klíčová slova:
anémie, feritin, hemoglobinopatie, megaloblastová anémie, prelatentní a latentní
|