Mozkové arachnoidální cysty tvoří asi 1 % nitrolebečních expanzí, primární (kongenitální, pravé) jsou vzácné, incidence se pohybuje kolem 5:1000. Etiopatologicky se jedná většinou o důsledky poruch mokové cirkulace v embryogenezi. Při současné dostupnosti CT a MR vyšetření jsou mnohé arachnoidální cysty diagnostikovány jako klinicky němé, ostatní se projevují pestrou škálou příznaků, často v závislosti na lokalizaci. Způsob léčby klinicky manifestních subarachnoidálních cyst je stále předmětem diskuse, z chirurgických metod bývá nejčastěji užita fenestrace cysty, různé typy zkratů a nověji některý z endoskopických výkonů. Autoři publikují výsledky chirurgické léčby supra- i infratentoriálních arachnoidálních cyst u 9 nemocných. Soubor tvoří 5 mužů a 4 ženy věkového rozmezí 29–64, průměrného věku 43 let. Nejčastějším klinickým příznakem byla cefalgie různého typu (8 nemocných), dále epileptické záchvaty (1 nemocný), neuralgie nervi V (1 nemocný) a přidružené vrozené neuropsychické poruchy (2 nemocní). Ve 4 případech byla provedena fenestrace cysty do konvexitárních subarachnoidálních prostor (marsupializace), ve 2 případech fenestrace cysty do bazálních cisteren a u 3 nemocných byla fenestrace podpořena cystosubarachnoidální drenáží (zkratem). Při kontrole 6 měsíců po výkonu došlo k úplnému vymizení obtíží u 4 nemocných, ke zmírnění obtíží nebo k vymizení některých klinických projevů u 3 nemocných, u 2 nemocných se klinický nález nezměnil. Žádný nemocný se klinicky nezhoršil, nikde se nepotvrdila souvislost mezi změnou klinického stavu a grafického nálezu (zvětšení/zmenšení objemu cysty). Hydrocefalus nebyl prokázán u žádného nemocného před ani po chirurgickém zásahu. Autoři diskutují klinické výsledky léčby a polemizují s názorem, že volumetrická regrese cysty v grafickém nálezu nutně koresponduje s klinickým zlepšením. Autoři zdůrazňují význam individuálního přístupu k jednotlivým nemocným s nálezem mozkové arachnoidální cysty.

        Klíčová slova: mozková arachnoidální cysta, hydrocefalus, chirurgická léčba