Růstové grafy základních tělesných rozměrů jsou důležitou pomůckou v každodenní pediatrické praxi. Grafy tělesné délky a hmotnostně-výškového poměru dětí od narození do 2 let jsou specifickou součástí grafů věkového spektra do 18 let. Interpretace růstové křivky kojených dětí, obecně používané pro posouzení přiměřené výživy mateřským mlékem a k případnému doporučení zavedení doplňkové výživy, je vysoce závislá na adekvátnosti používaných referenčních údajů. Rozhodnutí o tom, že kojení již neposkytuje dostatečný přísun živin, může být chybné, jestliže používané růstové grafy nesprávně reprezentují fyziologický růstový vzor kojeného dítěte. V České republice se provádí aktualizace růstových grafů od roku 1951 pravidelně každých 10 let na základě výsledků Celostátních antropologických výzkumů dětí a mládeže ČR. Světová zdravotnická organizace (SZO) spolu s National Center for Health Statistics (NCHS), USA, doporučila v roce 1977 referenční růstové grafy tělesné výšky, hmotnosti a hmotnostně-výškového poměru, které byly pro děti do 3 let konstruovány na základě longitudinální studie severoamerické populace, živené převážně umělou výživou. Analýza dat týkající se růstu dětí výlučně nebo dominantně kojených do 4 měsíců a dále kojených nejméně do 12 měsíců potvrdila, že tyto děti jsou drobnější a jejich růstový vzor pravděpodobně lépe odráží „fyziologický růst“ než dosavadní doporučované referenční údaje NCHS/SZO. Vědecky podložená znalost širokého dopadu výhod kojení argumentovala pro to, aby se růst kojeného dítěte stal standardem fyziologického růstu. V roce 1994 začala Světová zdravotnická organizace plánovat vytvoření nových mezinárodních růstových standardů, které by byly postaveny na vzorku zdravých kojených dětí z několika zemí světa. Projekt SZO (Multicentre Growth Reference Study – MGRS), který probíhal v letech 1997–2003, byl zaměřený na longitudinální sběr dat o růstu a vývoji 8440 dětí různých etnických a kulturních skupin. Projekt vychází z předpokladu, že za příznivých socio-ekonomických podmínek, nekuřáctví matky a při doporučeném způsobu výživy kojenců děti rostou a vyvíjejí se stejně, bez ohledu na jejich etnický původ. Článek upozorňuje na případnou možnost špatného modelu růstových křivek pro české děti do 2 let, pokud jsou dlouhodobě kojeny. Přesto, že nejsou dosud k dispozici nové standardy SZO, je možné vyslovit hypotézu, že v současnosti používané referenční percentilové grafy pro české kojence a děti do 2 let mají jiný průběh, než se očekává od aktualizovaných růstových standardů SZO pro kojené děti.

        Klíčová slova: růstové grafy, růstové standardy, kojení, výživa dítěte, antropometrie, zdraví dítěte