V současné době stále více nalézají uplatněnímetody klasické antropometrie, a to především ty, kteréumožňují stanovit jednotlivé komponenty složení těla. Nespornou předností těchto metod je především to, že jsou neinvazivní, terénně dostupné, relativně časově nenáročné a levné. Tyto metody se uplatňují nejen při sledování normální populace, ale i rizikových skupin obyvatelstva. Především u těchto skupin nevystačíme s posouzením tělesné konstituce pomocí běžně používaného BMI. Autoři ve svém sdělení předkládají výsledky stanovení komponent lidského složení těla, s akcentem na tukovou složku u rizikové skupiny obézních dětí. Porovnávají hodnoty tukové komponenty těla stanovené podle Matiegkových rovnic a určené podle metody Pařízkové s hodnotami tukové komponenty stanovené moderní vyšetřovací metodou DEXA (dual energy X-ray densitometry). Výsledky rovněž konfrontují s hodnotami referenční skupiny neobézních dívek. V rámci této studie bylo vyšetřeno 49 obézních dětí (19 chlapců a 30 dívek) a referenční soubor 27 dívek.

        Klíčová slova: složení těla, dětská obezita, Matiegkovy rovnice, DEXA