Autoři referují o spontánní redukci a absorpci katarakt u devíti dětí. Počáteční příznak,kdepřevažovala leukokorie, byl většinouzachycenažv kojeneckémvěku. V jediném případě se jednalo o oboustranné postižení s obrazem částečné pseudoafakie. Do pozorování patřila i klasická sekundární afakie u čtyřleté dívky. Resorpce čočkových hmot katarakt na sedmi očích do podoby membranózních terčíku či redukovaných hmot vazivového charakteru v průměru probíhala osmnáct měsíců a tento proces provázela cévní aktivita ve čtyřech čočkách. U dvou těchto pacientů byla v průběhu resorbce pozorovaná panuveitida s hyperergní odpovědí v humorální a buněčné imunitě bez zřejmého celkového antigenního působení, která měla za následek atrofii zrakového nervu. K operativnímu řešení katarakt jsme přistoupili u čtyř očí, u jedné nemocné se podařilo aplikovat PC IOL, což mělo příznivý efekt na zrakovou funkci. Pouze v jediném případě se podařilo histologicky zpracovat extrahovanou redukovanou čočku. Uvnitř čočkového pouzdra byla zastižena směs původních fibroticky změněných kataraktových hmot s vrůstající cévnatou tkání.

        Klíčová slova: čočka, dětství, katarakta, spontánní absorpce, spontánní redukce uveitida