Východisko. Podle zprávy SZO 2002 požívání alkoholických nápojů převážně zdraví poškozuje, některé formy úzu jsou však zdravotně prospěšné. Cílem práce je analýza forem úzu alkoholu v české dospělé populaci podle kraje, urbanizace, pohlaví, věku a vzdělání. Metody a výsledky. Dotazovou metodou byl na podzim 2002 vyšetřen výběr 1244 mužů a 1282 žen ve věku 18–64 roků, reprezentativní pro populaci ČR. Otázky se týkaly frekvence požívání piva, vína a destilátů, obvyklých kvantit při jedné konzumaci a frekvence požití ≥75 g alkoholu při jedné konzumní epizodě. Výsledky ukázaly, že 33%mužů a 14 % žen konzumuje alkohol zdravotně rizikovým způsobem, tj. průměrně denně >40 g (muži), >20 g (ženy), nebo periodicky konzumuje ≥75 g alkoholu. Pouhých 6 % mužů a 2% žen požívá alkoholické nápoje podle konzumního vzorce s předpokládaným kardioprotektivnímúčinkem, tj. aspoň obden, v mírnémmnožství a bez občasných velkých dávek. U mužů je zdravotně rizikový úzus alkoholu závislý na věku (P<0,001) s vrcholem ve věku 35–44 a lineárně klesá se stupněm vzdělání (P<0,001). U žen nebyla shledána statisticky významná závislost zdravotně rizikového úzu na věku či vzdělání. Závěry. V české mužské i ženské populaci (18–64) značně převažují zdravotně rizikové či problematické formy úzu alkoholu nad konzumním vzorcem hypoteticky zdravotně prospěšným, a to ve všech sociodemografických stratech.

        Klíčová slova: zdravotně rizikový úzus alkoholu, pohlaví, vzdělání.