Východisko. Tracheální intubaci lze provést po podání opioidu a intravenózního anestetika bez svalové relaxace. Ve studii jsme zjišťovali, jak dávkování sufentanilu ovlivní kvalitu intubačních podmínek bez aplikace relaxancia po indukci anestezie propofolem. Metody a výsledky. Devadesát nemocných bylo náhodně rozděleno do jedné ze tří skupin. Po podání midazolamu (0,05 mg.kg-1) nemocní dostali sufentanil 0,2 μg.kg-1 (skupina SUF-0,2), 0,3 μg.kg-1 (skupina SUF-0,3) nebo 0,4 μg.kg-1 (skupina SUF-0,4). Po indukci anestezie propofolem (2 mg.kg-1) jsme hodnotili kvalitu intubačních podmínek jako excelentní a dobré (klinicky přijatelné) nebo neuspokojivé. Excelentní intubační podmínky jsme pozorovali u 28 % (SUF-0,2), 41 % (SUF-0,3) a 54 % (SUF-0,4) nemocných, špatné u 31 % (SUF-0,2; p = 0,041 vs. SUF-0,3, p = 0,006 vs. SUF-0,4), 7 % (SUF-0,3) a 3 % (SUF-0,4) nemocných. Nemocní, u nichž se vyvinula hypotenze po úvodu, byli starší než nemocní se zachovanou oběhovou stabilitou (60 ± 15 vs. 52 ± 17 let, p = 0,013). Závěry. Sufentanil (0,3–0,4 g.kg-1) v kombinaci s propofolem (2 mg.kg-1) zajistí klinicky přijatelné intubační podmínky bez podání svalového relaxancia u 93–97 % nemocných.

        Klíčová slova: celková anestezie, endotracheální intubace, propofol, sufentanil