Souhrn:
Cíl studie: Zjistit, jak se mění výskyt pozdní perinatální morbidity s poklesem perinatální úmrtnosti.
Typ studie: Srovnávací epidemiologická studie.
Název a sídlo pracoviště: Ústav pro péči o matku a dítě, Praha.
Metodika: Analýza výsledků epidemiologických studií zahraničních i domácích o vzájemném vztahu
perinatální mortality a výskytu dlouhodobé perinatální morbidity.
Výsledky: Při snižování celkové perinatální úmrtnosti vyšší než 10 ‰, což byla hodnota ve vyspělých
zemích před 90. rokem minulého století, klesal současně i výskyt pozdní perinatální morbidity, nejčastěji
hodnocené výskytem dětské mozkové obrny a závažné mentální retardace v různém časovém odstupu
od porodu. Naopak její zvyšování bylo zjištěno s následným poklesem specifické časné novorozenecké
úmrtnosti (spec. ČNÚ). Rozsah tohoto zvýšení závisí jednak na porodní hmotnosti, jednak na kritériu,
kterého bylo v epidemiologických studiích použito při hodnocení vzájemného vztahu perinatální mortality
a výskytu dlouhodobé perinatální morbidity. Přitom ale v absolutním počtu narozených, který se snížením
perinatální úmrtnosti zvyšuje, současně klesá počet dětí s příznaky pozdní perinatální morbidity.
Závěr: Při nízké perinatální úmrtnosti v populaci dochází při snižování spec. ČNÚ k současnému zvyšování
výskytu pozdní perinatální morbidity. Rozsah tohoto procesu je závislý jednak na porodní hmotnosti,
jednak na použitém hodnotícím kritériu. Absolutní počet dětí s pozdní perinatální morbiditou se
naopak snižuje.
Klíčová slova:
pozdní perinatální morbidita, kritéria morbidity, perinatální úmrtnost, porodní hmotnost,
srovnávací epidemiologické studie
|