Studie RODOS je mezinárodní multicentrická retrospektivní studie založená na analýze chorobopisné dokumentace u schizofrenních pacientů léčených risperidonem nebo olanzapinem. Účelem projektu je porovnání obou léků z hlediska způsobu užívání, účinnosti, snášenlivosti a ná- kladů na léčbu, a to z hlediska běžné klinické praxe. V České republice byla studie RODOS prove- dena ve třech centrech: celkem bylo do studie zařazeno 176 pacientů. Ve podskupině risperidonu bylo zařazeno 93 pacientů o průměrném věku 36,9 ± 13,8 let, v podskupině olanzapinu 83 pacientů o průměrném věku 31,7 ± 11,7 let. Významný rozdíl mezi podskupinami risperidonu a olanzapinu byl nalezen ve věku začátku prvních symptomů (p = 0,0037) a věku při přijetí (p = 0,0054). Průměr- ná denní dávka byla u risperidonu 3,2 mg, u olanzapinu 13,9 mg. Ve skupině risperidonu bylo zaznamenáno 85 % responderů, ve skupině olanzapinu 86 %, rozdíl nebyl významný. Při porovná- ní průměrného času od nasazení léku do začátku účinnosti léku se ukázalo, že nástup účinku risperidonu byl rychlejší než olanzapinu (7,9 verzus 10 dnů, p = 0,006). Celkový výskyt nežádou- cích účinků se u obou skupin významně nelišil. Farmakoekonomický rozbor denních nákladů na léčbu byl proveden analýzou variance s užitím kovariátů, která umožnila adjustovat výsledky na vstupní rozdíly obou lékových skupin. Adjustovaná cena denní léčby risperidonem byla 70,5 Kč a olanzapinem 245,7 Kč (p = 0,0001). Při hodnocení veškeré medikace byla cena denní léčby ve skupině risperidonu 81,5 Kč a ve skupině olanzapinu 256,5 Kč (p = 0,0001). Výsledky studie ukazu- jí, že při srovnatelné účinnosti a snášenlivosti obou léků byly významně vyšší náklady při léčbě olanzapinem.

        Klíčová slova: atypická neuroleptika, risperidon, olanzapin, účinnost, dávkování, nežádoucí účinky, farmakoekonomika.