Východisko. Transplantace kostní dřeně nebo periferních kmenových buněk je dnes již součástí standardních protokolů v léčení hematologických malignit, některých metabolických poruch a imunodeficiencí. Pro pacientův organizmus představuje proces adopce imunitního systému dárce. Z hlediska kompatibility dárce a příjemce HSC je rozhodující shoda v pěti lokusech hlavního histokompatibilitního systému člověka (human leukocyte antigens): HLA-A,-B,-C,-DRB1,-DQB1. Metody a výsledky. Míra shody mezi pacientem a dárcem v tomto systému, který je nejpolymorfnějším genetickým systémem člověka, je spolehlivě detegovatelná pouze analýzou DNA. V letech 2001–2004 jsme provedli konfirmační vyšetření 366 českých i zahraničních nepříbuzných dárců pro 256 pacientů. Pouze 16 % dárců bylo s pacientem HLA shodných ve všech testovaných znacích, 81 % dárců bylo oproti pacientům neshodných, ale tyto výsledky nebyly v rozporu s předběžnými údaji z registrů. U 3 % dárců konfirmační testování odhalilo diskrepanci s údaji z registrů. Závěry. Přes zvyšující se počty nepříbuzných dárců a protypizovanost v registrech je kompletně HLA shodný dárce stále dostupný pouze pro omezený počet pacientů.

        Klíčová slova: transplantace hematopoetických kmenových buněk, hlavní histokompatibilitní systém, polymorfizmus, genotypizace, HLA I. třídy, HLA II. třídy.