Od roku 1993 do roku 1999 byly na našem oddělení implantovány elektrody pro invazivní monitorování EEG 41 pacientum ve 49 výkonech. Soubor se skládal z 25 mužu a 16 žen ve věku od 18 do 49 let, medián 30 let. Nejčastijší sestavou byla kombinace intracerebrálních a subdurálních elektrod, která byla indikována ve 31 případech. V 6 případech byly zvoleny pouze subdurální elektrody a ve 12 případech foramen ovale elektrody. Klinické komplikace se v pruběhu celé invazivní studie vyskytly v podobě asymptomatického hematomu ve 2 případech (4,1 %), meningitidy v 1 případě (2,0 %) a ve 2 případech (4,1 %) došlo k rozvoji febrilního stavu, který si však pouze v 1 případě vyžádal poedčasné vyjmutí elektrod. Na základě výsledku invazivního snímání EEG byla epileptochirurgická léčba indikována ve 29 případech (59,2 %), její provedení následovalo u 26 pacientu. V této skupině byla léčba úspěšná u 14 pacientu (58,3 %), částečně úspěšná u 7 pacientu (29,2 %), bez efektu zustala u 3 pacientu (12,5 %) a ve 2 případech je délka sledování po výkonu příliš krátká pro posouzení úspěšnosti. Z výsledku tohoto přehledu je zřejmé, že u většiny pacientu vedlo invazivní monitorování EEG k indikaci epileptochirurgického výkonu, jehož úspěšnost lze pozorovat též u větší části pacientu. Stereotaktická implantace elektrod nezpusobila vážné komplikace nebo trvalé následky.

        Klíčová slova: stereotaxe, epilepsie, invazivní EEG, epileptochirurgie