Cíl studie: Vyhodnocení časné mateřské a neonatální morbidity po spontánním porodu, porodu per forcipem a per vakuumextractionem. Typ studie: Retrospektivní klinická studie. Název a sídlo pracoviště: Gynekologicko-porodnická klinikaFN LF UniverzityPalackého, Olomouc. Metodika: V období od ledna 1995 do září 2000 porodilo na olomoucké klinice 8196 rodiček. 6321 porodů bylo spontánních, 183 per forcipem a 217 per vakuumextractionem. Porody operativní vytvořily studovanou skupinu, kontrolní skupinu tvořilo 200 rodiček se spontánním porodem, vybraných náhodným výběrem. Časnou mateřskou morbiditu jsme hodnotili podle následujících parametrů: ruptury hráze III. stupně, délka hospitalizace, průměrná krevní ztráta, potřeba analgetik, dehiscence epiziotomie s resuturou, febrilie, podání antibiotik. V případě neonatální morbidity byl hodnocen výskyt kefalhematomu, hyperbilirubinémie, délka hospitalizace, pH pupečníkové krve, skóre dle Apgarové, gestační věk, porodní hmotnost a výskyt krvácení do CNS a sítnice. Zjištěné rozdíly v jednotlivých skupinách byly statisticky vyhodnoceny. Výsledky: Ve srovnání s porody operativními mají spontánní porody nižší mateřskou morbiditu u většiny sledovaných parametrů. Porody per vakuum extractionem vykazují nižší výskyt mateřských peripartálních komplikací než porody per forcipem. Statisticky průkazné rozdíly jsou však jen u ruptur hráze III. stupně a u nutnosti podání antibiotik a analgetik. V případě neonatální morbidity představuje užití vakuumextrakce vyšší riziko vzniku kefalhematomu (p=0,0051) a delší hospitalizace v porovnání s forcepsem. Závěr: Z hlediska časné mateřské morbidity se jeví porod vakuumextraktoremvýhodnější než porod klešťový. Avšak použití vakuumextraktoru na druhé straně výrazně zvyšuje riziko vzniku kefalhematomu.

        Klíčová slova: