Cíl: Hlavním cílem bylo hledat pomocí definovaných souboru diabetiku hladiny C-peptidu nalac-no a po stimulaci, kter by pomohly rozlišit diabetes mellitus 1. typu a diabetes mellitus 2. typu u nemocných s manifestací diabetu v dospelosti. Soubory: Soubor A tvorilo 65 neobezních diabeti-ku 2. typu se selháním l cby PAD. V souboru B bylo 304 nove manifestovaných diabetiku 1. a 2. typu ve veku 31 - 65 let. Soubor C tvorilo 424 nemocných s diabetem mellitem 1. typu i diabetem mellitem 2. typu ruzn d lky trvání cukrovky. Výsledky: Soubor A: prumern hladiny C-peptidu nalacno 0,32 a po stimulaci standardní snídaní 0,59 pmol/ml svedcily o absolutní deficienci inzuli-nu u diabetiku 2. typu se selháním l cby PAD. Soubor B: 29,2 % diabetiku 1. typu melo jiz pri manifestaci diabetu mellitu hodnoty C-peptidu nalacno < 0,3 pmol/ml a 47,9 % C-peptid po jídle < 0,6. Mezi diabetiky 2. typu bylo s takto nízkými hladinami C-peptidu 1,9 resp. 4,9 %. Po šestilet m sledování klesly prumern hladiny C-peptidu nalacno u diabetiku 1. typu z 0,49 na 0,16 pmol/ml a u nemocných s puvodne diabetem mellitem 2. typu preklasifikovaných na diabetes mellitus 1. typu z 0,56 na 0,26 pmol/ml. Soubor C slouzil jako základní soubor pro statisticky (metodou lineár-ní regrese) odhalenou diskriminacní hodnotu C-peptidu rozlišující diabetes mellitus 1. typu a diabetes mellitus 2. typu - hranicní hodnotou je nalacno 0,59 pmol/ml a po jídle 1,0 pmol/ml. Záver: V klinick praxi nelze spolehlive urcit pomalu se manifestující diabetes mellitus 1. typu (LADA) podle veku, BMI a kompenzace cukrovky. Pozitivita antiGAD protilátek nevylucuje diabe-tes mellitus 1. typu. V nejednoznacných prípadech je proto rozhodujícím faktorem hladina C-pep-tidu nalacno a po jídle.

        Klíčová slova: C-peptid - Diabetes mellitus 1. typu - LADA - AntiGAD protilátky