Souhrn:
Autoři se v článku zabývají otázkami nad dalším postupem zdravotní pojišťovny vůči smluvnímu zdravotnickému zařízení, kde
charakter popisované řady kontrolních zjištění a plošný rozsah zjištěných způsobů neoprávněného vykazování zdravotní péče
může vzbudit podezření, že se nejedná vždy pouze o administrativní pochybení ze strany příslušného zařízení, které by snad
mohlo být vysvětlováno např. velkým objemem vyúčtování či náročností evidence poskytované zdravotní péče. I vzhledem
k tomu, že nejméně část uvedených kontrolních zjištění se velmi často týká velkého množství pracovišť, navíc různých
odborností v daném zdravotnickém zařízení, pokládají čtenáři otázku, zda popsaný způsob vykazování poskytnuté zdravotní
péče je způsoben chováním pouze některých jednotlivců na vybraných pracovištích, či zda se spíše jedná o systémovou,
jednotně řízenou záležitost s konkrétní osobní odpovědností. Vedoucím motivem je nalezení odpovědi nejen na otázky jak dál
v takových situacích, jak zajistit dodržování zákona z hlediska účelného vynakládání finančních prostředků, ale i jak zajistit
ochranu pojišťovny jako instituce a jejich zaměstnanců, zejména v těch případech, kdy by kontrolní mechanismy jiných institucí
včetně zřizovatele mohly doposud selhávat.
Klíčová slova:
kontrolní činnost – revizní činnost – revize - neoprávněně účtovaná zdravotní péče – sankční ujednání ve
smlouvách – výpověď ze smluvního vztahu – útisk
|