Obtížné odpojování od ventilátoru se vyskytuje u téměř čtvrtiny ventilovaných nemocných, podílí se na prodloužené době pobytu na ICU a opakované pokusy odpojení mohou tvořit výraznou část celkové doby umělé plicní ventilace. Cílem studie bylo zhodnocení vybraných klinických a metabolických parametrů u nemocných s rozdílnou dobou umělé plicní ventilace a odpojování od ventilátoru. Na souboru 37 pacientů s nutností umělé plicní ventilace byly prospektivně sledovány sérové hodnoty albuminu, prealbuminu, transferinu, cholinesterázy, CRP, ionizovaného magnézia, fosforu, koncentrace myoglobinu v moči a vybrané klinické ukazatele (Apache II, SOFA, Goris skóre, výskyt septického šoku, léčba kortikoidy). Podle doby odpojování od ventilátoru byli nemocní rozděleni do skupiny S (odpojování < 3 dny, n = 15) a skupiny L (odpojování ł 3 dny, n = 22). Nemocní skupiny L měli signifikantně vyšší věk, delší dobu odpojování od ventilátoru a celkovou dobu umělé plicní ventilace, nesignifikantně vyšší stupeň orgánové dysfunkce podle SOFA a Gorise. Ve sledovaných biochemických ukazatelích nebyly zaznamenány signifikantní rozdíly a přínos jejich rutinní monitorace u nemocných s nutností prolongované ventilační podpory je sporný.

        Klíčová slova: umělá plicní ventilace – odpojování od ventilátoru – syndrom multiorgánové dysfunkce – biochemické monitorování – nutriční stav