Východisko. Ochranný vliv kojení na rozvoj obezity byl jasně prokázán. Četné studie spojují vyšší příjem proteinů v postnatálním období s časnějším nástupem „adiposity rebound“ a vyšším body mass indexem v pozdějším věku. Metody a výsledky. Longitudinální studie se zúčastnilo 28 dívek narozených ve 34. týdnu těhotenství (porodní hmotnost: 2,2±0,3 kg, délka: 45,2±2,5 cm, body mass index (BMI): 11,0±1,5 kg/m2). Podle významně odlišného příjmu bílkovin v prvním měsíci po narození byly dívky rozděleny do dvou skupin (příjem bílkovin dívky kojené: 113,5±18,7 g/měsíc vs. příjem bílkovin dívky s náhradní mléčnou výživou: 174,0±14,3 g/měsíc; p<0,0001). Skupiny se nelišily v tělesné délce, hmotnosti a BMI při narození. U desetiletých dívek byly stanoveny antropometrické a hormonální charakteristiky, složení těla, příjem energie a makronutrientů a BMI jejich rodičů. Byl sledován vztah mezi časnou postnatální výživou a antropometrickými a hormonálními parametry v deseti letech. Při vyšetření v deseti letech nebyly kromě hladiny IGF-1 mezi skupinami zjištěny žádné rozdíly v antropometrických a hormonálních parametrech. Hladina IGF-1 v deseti letech byla signifikantně vyšší u skupiny s vyšším příjmem bílkovin po narození. Příjem bílkovin po narození nekoreloval s množstvím tukové tkáně a leptinu desetiletých dívek. Prokázali jsme však signifikantní pozitivní korelace mezi příjmem bílkovin po narození a IGF-1, BMI a tělesnými obvody v deseti letech. Postnatální příjem tuků koreloval s IGF-1, tělesnými obvody a navíc také se sagitálním rozměrem a hladinou leptinu v deseti letech. Závěry. Časná postnatální výživa by mohla ovlivňovat hladinu IGF-1 v pozdějším věku a ovlivňovat tak tělesný rozvoj. Faktorová analýza ukázala IGF-1 jako pojítko mezi postnatálním příjmem energie a makronutrientů, antropometrických parametrů a hladiny leptinu v deseti letech.

        Klíčová slova: postnatální příjem bílkovin, antropometrické parametry, tuková tkáň, leptin, IGF-1, předčasně narozené děti.