V práci autoři prezentují zkušenosti s kombinovanou monitorací somatosenzorických (SEP) a motorických evokovaných potenciálů (MEP) během 116 operací skolióz ve FN Brno (89 dívek, 24 chlapců, průměrný věk 14,6 ± 3,27 let, ve věku 10–35 let, za období leden 2003 – duben 2005). K monitoraci SEP bylo použito stimulace n. tibialis nebo peroneus communis a snímání skalpových odpovědí. MEP byly vybaveny transkraniální elektrickou stimulací, odpovědi byly snímány ze svalů dolních končetin. MEP se podařilo vybavit v úvodu operace a anestezie u 99,1 % monitorací, zatímco SEP byly výbavné u 86,2 % monitorací. Signifikantní změny EP během operace byly zaznamenány u 13 % monitorací SEP a u 3,6 % monitorací MEP. Většina změn byla z technických a systémových příčin (porucha elektrod, kabelu, vliv anestetika), jen u 3 případů SEP a 2 případů MEP byla změna hodnocena jako klinicky relevantní. Pooperační vznik paraplegie s následnou úpravou do lehkého stupně bez předchozí peroperační signifikantní změny evokovaných odpovědí byl zaznamenán u 1 pacientky. K míšnímu postižení však pravděpodobně došlo po ukončení monitorace a před probuzením z anestezie polohováním a následnou HALO trakcí a nešlo tedy o skutečnou falešně negativní monitoraci. Pooperační deficit s následnou úpravou do lehkého stupně se souhlasně pozitivní změnou MEP i SEP, která vedla k modifikaci operačního postupu, byl zaznamenán u 1 pacientky („souhlasně pozitivní monitorace“). Na základě vlastních zkušeností autoři doporučují kombinovanou monitoraci MEP a SEP jako bezpečný a spolehlivý standard u operací kongenitálních a idiopatických skolióz, který může nahradit používání wake-up testu.

        Klíčová slova: peroperační monitorace, somatosenzorické evokované potenciály, motorické evokované potenciály, skolióza