Souhrn:
Cíl studie: Naším cílem bylo zhodnocení všech cervikálních cerklážích v pětiletém období. Hlavním cílem
bylo zjistit výsledky záchranných cerkláží při prolapsu vaku blan do pochvy.
Typ studie: Retrospektivní studie.
Název a sídlo pracoviště: Gynekologicko-porodnická klinika Lékařské fakulty a Fakultní nemocnice,
Olomouc. Metodika: Retrospektivně hodnotíme záznamy matek a dětí po provedených cerklážích v pětiletém intervalu,
1. 1. 2000 – 31. 12. 2004. Cerkláže rozdělujeme do tří skupin podle stupně insuficience děložního
čípku na elektivní (profylaktické) indikované jen na podkladě anamnézy bez objektivních změn na čípku,
akutní – na základě objektivních změn čípku, a nejzávažnější záchranné cerkláže při prolabujícím
vaku blan do pochvy.
Výsledky: Popisujeme výsledky 50 pacientek, u nichž byla provedena cerkláž v rozmezí 12. až 30. týdne
těhotenství. Prevalence operačního zákroku ze všech rodiček byla 0,6 %. Všechny sledované pacientky
měly podobný management, spočívající v hospitalizaci, klidu na lůžku, antibiotické a tokolytické léčbě.
U všech zákroků byla také podobná technika podle Mc Donalda z vaginálního přístupu, v jedné nebo ve
dvou etážích silonovým vláknem nebo páskou „tape“.
Záchranných (urgentních) cerkláží bylo provedeno 14 (28 %), akutních 28 (56 %) a elektivních 8 (16 %).
Ve všech skupinách nebyly významné rozdíly v sociodemografických charakteristikách (věk, BMI, vzdělání,
počet předchozích těhotenství, parita). Nebyly také významné rozdíly ve výskytu komplikací těhotenství
s výjimkou rizikového faktoru kouření, který uvedla jedna třetina žen s urgentní cerkláží, relativní
riziko = 3,30 (95% CI 1,57–6,96, p= 0,0272183). Kritický 32. týden těhotenství dosáhlo 6 žen po
urgentních cerklážích (42,9 %) významně méně (p= 0,0089396) než u skupiny akutních cerkláží (85,7 %)
a elektivních (87,5%). Průměrná délka a mediány intervalu od cerkláže k porodu byly u urgentních
cerkláží významně kratší 42,7 ± 35,8, medián 24, rozmezí (3–126) vs. 72,0 ± 28,4, medián 72, rozmezí
(14–130) u akutních cerkláží (p=0,006247). U elektivních cerkláží byla průměrná délka intervalu cerkláže
– porod delší než u akutních cerkláží 118 ± 59,1, medián 109 dní, rozmezí (32–188), (p=0,049818).
Survival analýza také potvrzuje významně kratší délku intervalu po urgentní cerkláži ve srovnání
s ostatními akutními zákroky, Log Rank test = 23,6205 (p=0,000000), Wilcoxon = 20,299 (p=0,000000).
Hodnocení novorozenců odpovídá v základních biometrických ukazatelích dřívějšímu ukončení těhotenství
ve skupině po urgentních cerklážích, s průměrným gestačním týdnem 29,5 ± 6,0 mediánem 28, rozmezí
(20–41), po akutní cerkláži 35,4±3,4 medián 37 rozmezí (26–41), (p=0,000592). Po elektivních
cerklážích byl průměrný gestační týden v době porodu 34,8 ± 5,0, medián 35 rozmezí (25–41). Nebyly
významné rozdíly v délce hospitalizace novorozenců. Pouze ve skupině urgentních operací byly tři fetální
ztráty velmi nízkých porodních hmotností, jednou potrat ve 20. týdnu 260 gramů s výraznými známkami
chorioamnionitidy v intervalu 24 dní od cerkláže a dvě děti (gemini) ženského pohlaví 530 a 550
gramů zemřely krátce po císařském řezu pro abrupci placenty v intervalu 34 dní od cerkláže.
Závěr: Záchranné cerkláže tvoří 28 % všech uzávěrů děložního čípku. Ve srovnání s ostatními cerklážemi
mají významně horší výsledky v prodloužení těhotenství zřejmě proto, že se jedná o nejzávažnější stavy
insuficience děložního hrdla. Fetální ztráty byly přesto minimální a byly spojeny s intraovulární infekcí
nebo abrupcí placenty. Při potlačení infekce a děložní činnosti poskytují záchranné cerkláže naději na
prodloužení těhotenství.
Klíčová slova:
cervikální cerkláže, akutní, záchranné, elektivní, retrospektivní analýza
|