V posledních letech získává nádorové stroma a cévní zásobení nádorů stále více pozornosti. Jako angiogeneze (AG) je označován proces novotvorby cév z endotelu původního cévního řečiště. Cévy nezajišťují jen přísun kyslíku a výživy a eliminaci zplodin metabolismu, ale představují rovněž bránu pro lymfogenní či hematogenní metastazování nádoru. Pro růst nádoru nad velikost něko- lika mm musí dojít k nastartování AG a k vytvoření vaskulárního zásobení nádoru. Po vzniku angiogenního fenotypu v nádoru dochází k jeho prudkému, takřka exponenciálnímu růstu. AG je komplexní proces, zahrnující degradaci bazální membrány původní cévy, proliferaci endo- teliálních pupenů či solidních pruhů směrem k místu působení angiogenetického stimulu, vyzrá- vání endotelií se vznikem luminizované kapiláry, spojování takovýchto kapilár s tvorbou kapilárních kliček a konečně vznik funkční cévy obklopené novotvořenou bazální membránou a pericyty. Nejvíce intenzivní je AG na periferii nádorů. AG je stimulována i tlumena celou řadou angiogenetických a antiangiogenetických faktorů, které mohou být syntetizovány a secernovány vlastními nádorovými buňkami, stromálními elementy, jakož i buňkami zánětlivého infiltrátu, zejména makrofágy. V textu je podrobně diskutována problematika regulace AG a její význam pro růst, progresi a me- tastazování nádorů.

        Klíčová slova: maligní nádory - angiogeneze - VEGF/VPF - nádorové stroma - metastazování - prognóza