Souhrn:
Souhrn: Tzv. atypická antipsychotika byla zavedena do léčebné praxe s cílem minimalizovat nedostatky
nebo nežádoucí účinky konvenčních antipsychotik. Ve vztahu k jejich užívání se začalo
stále více diskutovat o možném výskytu maligních komorových tachyarytmií typu torsade de
pointes. Cílem přehledu je bližší pohled na danou problematiku, zejména vysvětlení mechanismu
vzniku uvedených arytmií, jejich projevů a souvislosti s elektrokardiografickým intervalem QT.
Dále jsou diskutovány otázky týkající se možnosti prevence a současné požadavky, které se týkají
bezpečnosti jednotlivých léků. Předpověď výskytu torsade de pointes je možno zlepšit experimentálními
daty o stupni blokády příslušných iontových kanálů, posuzováním procenta nemocných
se signifikantně prodlouženým intervalem QT při léčbě (tj. nad 500 m s) a analýzou mezilékových
interakcí.
Z atypických antipsychotik zatím nebyla prokázána souvislost mezi arytmií torsade de pointes,
resp. náhlou smrtí pro olanzapin, quetiapin, risperidon a ziprasidon, přestože u nich byl popsán
určitý stupeň prodloužení intervalu QT. K minimalizaci případných rizik léčby je vhodné zachovávat
určitá obecná preventivní opatření. Vzhledem k možnému zvýšení rizika maligních arytmií
u pacientů se známým syndromem dlouhého intervalu QT nebo u nemocných se závažnou poruchou
funkce levé srdeční komory je vhodné konzultovat podávání jakéhokoliv antipsychotika
u všech kardiaků s kardiologem. U ostatních nemocných však nelze na základě současných znalostí
očekávat jednoznačný přínos z vyšetřování EKG před a po zahájení podávání antipsychotika.
V neposlední řadě by se mělo při volbě antipsychotika přihlédnout i k výskytu ostatních vedlejších
účinků jako je výskyt ortostatické hypotenze na podkladě blokády alfa receptorů, nežádoucí
zásah do metabolismu lipidů nebo glukózy a nechtěný váhový přírůstek.
Klíčová slova:
atypická antipsychotika, torsade de pointes, náhlá smrt, interval QT.
|