Svalová relaxace na ARO Slovenské republiky v roce
2006: dotazníková studie – srovnání Ceské a Slovenské
republiky
Adamus M.1, Trenkler Š.2, Gabrhelík T.1, Koutná J.1, Marek O.1
1Klinika anesteziologie a resuscitace, Fakultní nemocnice a Lékarská fakulta Univerzity Palackého, Olomouc 2Klinika anestéziológie a intenzívnej medicíny, Fakultná NsP Jána Adama Reimana, Prešovská univerzitaa Slovenská zdravotnícka univerzita, Prešov, Slovenská republika |
|
Souhrn:
Cíl studie: Dotazníkovou studií jsme zjištovali údaje o soucasném zpusobu používání svalových relaxancií
na anesteziologických pracovištích Slovenské republiky.
Typ studie: Prospektivní, multicentrická, dotazníková, korespondencní.
Název a sídlo pracovište: Anesteziologická oddelení Slovenské republiky.
Materiál a metoda. Prednostum 80 anesteziologických pracovišt Slovenské republiky jsme poslali strukturovaný
dotazník. Ptali jsme se na druh používaných svalových relaxancií i strategii jejich volby v závislosti na délce
operacního výkonu. Zajímaly nás zpusoby monitorování úcinku kurarimimetik, používané prístroje a metody ke
sledování nervosvalového prenosu. Rovnež jsme zjištovali pravidla pro podávání farmakologické dekurarizace.
Výsledky jsme vyjádrili pomocí deskriptivních statistických metod a srovnali s údaji za Ceskou republiku.
Výsledky: Návratnost dosáhla 83 %. Na slovenských ARO je v soucasné dobe k dispozici 9 druhu kurarimimetik
(suxametonium, alkuronium, atrakurium, cisatrakurium, mivakurium, pankuronium, pipekuronium,
rokuronium a vekuronium). Nejoblíbenejšími látkami jsou atrakurium (65 %), rokuronium (58 %) a vekuronium
(45 %). Suxametonium se nejcasteji používá k relaxaci pri riziku aspirace (73 %) a k intubaci u delších
plánovaných výkonu (61 %). Nejcastejší strategií svalové relaxace je podání bolusu nedepolarizujícího
kurarimimetika a udržování bloku opakovanými malými dávkami. Nejcastejším speciálním postupem
jsou timing (47 %) a prekurarizace (45 %), priming se používá méne (27 %). Hloubka bloku je posuzována
nejcasteji na základe klinických kritérií (64 %), 33 % pracovišt nemá vybavení pro monitorování úcinku
kurarimimetik. Príciny této absence jsou ekonomické (47 %), technické (21 %) a odborné (14 %), Neostigmin
se podává výberove podle klinických známek (86 %), nejcastejší dávkou je 1,0 mg (47 %). 14 % ARO
podává neostigmin rutinne po každé aplikaci nedepolarizujícího kurarimimetika.
Záver: Na Slovensku se používají stejná relaxancia jako v Ceské republice. Iniciální bolus a doplnující dávky
nedepolarizujícího kurarimimetika jsou nejcastejším postupem svalové relaxace. Ve srovnání s Ceskou
republikou jsou na Slovensku oblíbenejší aminosteroidní relaxancia. Tretina pracovišt postrádá vybavení
monitorovací technikou. K dekurarizaci se podává relativne malá dávka neostigminu.
Klíčová slova:
nervosvalová blokáda – kurarimimetikum – neostigmin – monitorování – dotazníková studie
|