Souhrn:
Cíl studie: Zhodnocení extubace na operačním sále (EOS) pro rutinní postup vedení anestézie u kardiochirurgických operací.
Metodika: Do prospektivní studie bylo zařazeno h2 nemocných bez omezujících kritérií výběru. Průměrný věk nemocných byl h2 let (4(x78). Nemocní se podrobili revaskularizačním operacím srdce, v 73,8 % bez použití mimotělníleo obe~eu (MO), náhradám aortální chlopně a reoperacím. Průměrná doba operace byla 178 minut (90-300). Nemocní byli premedikováni pethidinem s atropinem, anestézie byla vedena remifentanilem a propofolem spolu s volatilními anestetiky, k myorelaxaci bylo použito atracurium. Sledovali jsme časné pooperační komplikace (plicní, neurologické, renální), výskyt pooperační ischémie myokardu a četnost pooperační fibrilace síní a doba hospitalizace.
Výsledky: Ze sledovaného souboru bylo 59 nemocných (95,2 %) extubováno do S minut po ukončení operace. U 3 nemocných (4,8 %) byla během operace provedena konverze na zde standardně užívanou anestézii. Důvodem konverzí byly intraoperační obtíže. Žádný nemocný nebyl reintubován. Žádný nemocný nezemřel. Výskyt časných pooperačních komplikací byl srovnatelný s klasickými metodami kardioanestezie. Průměrná doba hospitalizace byla 6,7 dne (3-12).
Závěr: Anestézie s EOS je rutinně použitelný způsob vedení kardioanestezie. EOS je zatížena minimem komplikací, předpokládá však dokonalou spolupráci zkušeného chirurga a anesteziologa.
Klíčová slova:
kardioanestezie - extubace na operačním sále - minimálně invazivní kardiochirurgie
|