Diabetes mellitus dospělých diabetiků 1. typu v závislosti
na přítomné autoimunitní tyroiditidě vykazuje
imunologické, funkční a klinické odlišnosti
Vondra K., Bendlová B., Šterzl I., Vrbíková J., Zamrazil V.
Endokrinologický ústav, Praha 1 |
|
Souhrn:
Východisko. Autoimunitní diabetes je obvykle doprovázen dalšími autoimunitními endokrinopatiemi,
nejčastější autoimunitní tyroiditidou (AIT). Není jasné, zda diabetes melittus u těchto nemocných se
odlišuje od diabetes, kde asociace s AIT není přítomná..
Metody a výsledky. Jedenáctileté sledování 47 dospělých diabetiků typu 1 (young adults) v závislosti
na přítomné AIT (skupina I – pozitivní protilátky proti mikrozomální peroxidáze, antiTPO i proti tyreoglobulinu,
antiTgl, skupina II – přítomny pouze antiTPO + , skupina III – bez AIT) prokázalo:
a) zánik vlastní sekrece inzulínu (Cpeptid <0,03 nmol/l) u 100 % nemocných s AIT (ve skupině I mezi
2.–9. rokem, ve skupině II mezi 3.–11. rokem, p<0,05), zatímco ve skupině III bez AIT pouze u 55 %
nemocných (I, II vs. III, p<0,001);
b) vyšší výskyt hodnot antiGAD > 5 U/ml ve skupině I ve srovnání s nemocnými bez AIT
(I vs III, p<0,05);
c) tendenci k vyšším dávkám inzulínu potřebným ke kompensaci u diabetiků bez AIT;
d) nejvyšší výskyt orgánově specifických a systémových autoprotilátek ve skupině I s nejvýraznějšími
projevy AIT, naopak nejnižší ve skupině III u diabetiků bez AIT (statisticky významné).
Závěry. Autoimunitní diabetes mellitus dospělých s AIT ve srovnání s diabetes mellitus vyskytujícím se
izolovaně vykazuje odlišnosti v oblasti autoimunity proti Langerhansovým ostrůvkům, ve funkci Langerhansových
ostrůvků i v klinickém pruběhu.
Klíčová slova:
diabetes mellitus 1. typu, autoimunitní tyroiditida, antiGAD, antiIA2, funkce
Langerhansových ostrůvků, autoimunitní polyglandulární syndromy.
|