Východisko. Diabetes mellitus 2. typu představuje zvýšené riziko výskytu mnoha lidských nádorů. U pacientů s karcinomem pankreatu se diabetes mellitus vyskytuje zhruba ve 30 %. Metody a výsledky. Retrospektivní pilotní studie analyzuje data 50 pacientů, u kterých byl během hospitalizace diagnostikován karcinom pankreatu. Byl proveden rozbor anamnestických údajů a klinický staging nádoru. Tyto údaje byly srovnány ve skupinách nemocných bez diabetu, s poruchou glykémie nalačno a s manifestním diabetes mellitus. Dále byl srovnán výskyt již diagnostikovaného diabetes mellitus a poruchou glykémie nalačno u skupin pacientů s karcinomem pankreatu a kolorektálním karcinomem. Karcinom pankreatu byl zjištěn u 50 % pacientů v klinickém stadiu IV, což ukazuje na neuspokojivý stav diagnostiky. Ve skupině pacientů s karcinomem pankreatu byl diabetes mellitus přítomen v době stanovení diagnózy u 34 % pacientů, porucha glykémie nalačno byla přítomna u 44 % pacientů. U 22 % pacientů nebyla zjištěna porucha glukózového metabolizmu. Byl srovnán výskyt poruch glykoregulace u nemocných s karcinemom pankreatu a kolorektálním karcinomem. U skupiny pacientů s kolorektálním karcinomem byl diabetes mellitus přítomen v 12,5 %. Závěry. I přes rozvoj moderních diagnostických metod zůstává časná diagnostika karcinomu pankreatu velkým medicínským problémem. Výskyt diabetu je u pacientů s karcinomem pankreatu významně vyšší než ve skupině s kolorektálním karcinomem (P,01). U skupiny pacientů s karcinomem pankreatu je významně početně zastoupena skupina pacientů s latentní poruchou glukózového metabolizmu. Analýza vztahů mezi manifestací karcinomu pankreatu a poruchami glukózového metabolizmu by mohla přispět ke zlepšení časné diagnostiky tohoto závažného maligního onemocnění.

        Klíčová slova: karcinom pankreatu, diabetes mellitus, porucha glykémie na lačno, staging nádoru, kolorektální karcinom.