V období po ukončené vertikalizaci dítěte je hodnocení úrovně posturální zralosti nejednotné. Posturální zralost je dána zejména dozráváním CNS, ale její hodnocení je obtížné, protože motorický vývoj v tomto věku je již významně ovlivněn i učením (vyplývající z afektivity jedince a i vlivu prostředí). V prvních měsících po dosažení vertikalizace dochází k rychlému rozvoji posturáiních schopností dítěte a je třeba zvolit vhodný způsob jejich zhodnocení tak, aby bylo možné v případě porušení dynamiky motorického vývoje dítěte zahájit nezbytnou terapii. Časná terapie je základem předcházení vzniku funkčních i strukturálních poruch hybného aparátu vznikajících v období se zvýšenou posturální zátěží (např. začátek školní docházky či cílené pohybové aktivity).

        Klíčová slova: posturální vývoj, vertikalizace, vývojové normy, testovací systémy