Využití stanovení agregability
trombocytů po indukci kationickým
propylgalátem v odhadu recidiv
kardiovaskulárních komplikací
Stejskal D.1, Prošková J.1, Lačňák B.2, Horalík D.2, Hamplová A.2, Oral I.3, Hrabovská I.1, Ochmanová R.2, Adamovská S.1, Juráková R.1, Ožanová G.2, Juchelka J.2, Kulíšková O.2, Pěnkavová H.2
1Oddělení laboratorní medicíny Nemocnice, Šternberk, přednosta prim. MUDr. D. Stejskal 3Interní klinika IPVZ a Baťovy krajské nemocnice, Zlín, přednosta prim. MUDr. I. Oral, CSc. |
|
Souhrn:
Úvod: V poslední době je často zmiňovanou problematikou rezistence na podávání kyseliny acetylsalicylové
(ASA). Odhad nonresponderů ASA (ASA rezistence) je však problematický a běžné vyšetřovací
postupy mohou být zatíženy významnou preanalytickou, analytickou i postanalytickou
chybou. V poslední době se v tomto kontextu hovoří o možnosti využití agregometrie po indukci
kationickým propylgalátem (CPG); jde o robustní metodu s vysokou senzitivitou i specificitou pro
odhad ASA rezistence. V naší práci jsme si položili následující otázky: Cíl: a) Mají pacienti s akutním
koronárním syndromem (AKS) častěji ASA rezistenci než zdraví dobrovolníci?; b) Jsou hodnoty
agregability u osob s různými poruchami metabolické homeostázy a rizikovými faktory
aterosklerotických komplikací rozdílné?, c) Mění se výsledky měřené agregability po indukci CPG
u pacientů v průběhu několikaletého sledování při identické terapii ASA; resp. jsou probandi
v průběhu sledování hodnoceni rozdílně?; d) Lze využít k odhadu ASA rezistence jednorázové
vyšetření agregability po indukci CPG nebo je potřeba vyšetření opakovat?; e) Mají během dvou
let sledování osoby s AKS v anamnéze a rezistencí na 100 mg ASA/den vyšší procento recidiv
těchto komplikací? Metodika: Bylo vyšetřeno 103 pacientů, průměrného věku 69 roků. Šlo o osoby
s AKS bez elevací ST segmentu, kteří byli léčeni konzervativně; všichni probandi byli léčeni mimo
jiné 100 mg ASA denně. Probandi byli vyšetřeni při vzniku AKS, po 3, 12 a 24 měsících. Vyšetření
spočívalo v odběru anamnézy, klinickém vyšetření, stanovení BMI, laboratorním stanovení cholesterolu,
HDL, LDL, triacylglycerolů, glukózy, a ve vyšetření agregability trombocytů za stan- dardních
podmínek (spontánní a po indukci CPG). Výsledky a závěr: a) Pacienti s AKS mají častěji
ASA rezistenci než zdraví dobrovolníci (45 % oproti 6 %, p < 0,001). b) Pacienti s DM 2. typu,
kuřáci, osoby se sníženým HDL-cholesterolem či vyšší koncentrací triacylglycerolů mají častěji
ASA rezistenci (p < 0,05). c) Při identické dávce 100 mg ASA/den se výsledky měřené agregability
trombocytů po indukci CPG v průběhu dvou let sledování nemění. Probandi jsou v průběhu sledování
většinou hodnoceni identicky (responder/nonresponder ASA). d) K odhadu ASA rezistence
lze použít jednorázové vyšetření agregability po indukci CPG. e) Během následujících dvou let po
stanovení diagnózy rezistence k ASA mají osoby s AKS v anamnéze vyšší procento recidiv kardiovaskulárních
komplikací (p < 0,001). Jednorázové stanovení agregability trombocytů po indukci
CPG a spontánní agregability má u jedinců s anamnézou AKS senzitivitu 81 % a specifičnost 100 %
pro vznik recidiv kardiovaskulárních komplikací. Pokud by se naše nálezy potvrdily, mohlo by to
znamenat změnu způsobu intervence u pacientů, kteří mají touto metodou prokázanou rezistenci
na podávání ASA.
Klíčová slova:
Agregace trombocytů - Agregometrie - CPG - Akutní koronární syndrom - ASA
rezistence
|