Retrospektivní analýzou jsme zhodnotili průběh krvácení u 90 pacientů. Pacienti byli rozděleni do dvou podskupin podle anamnestického užívání (62,2 %) či neužívání (37,8 %) nesteroidních antirevmatik(NSA). Obě skupiny se významně neodlišovaly věkem. Nejčastěji užívaným lékem byla kyselina acetylosalicylová. Helikobakterový status nebyl v obou skupinách významně odlišný. Nejčastější příčinou krvácení v NSA skupině byl vřed žaludku (35,7 %), často se vyskytovaly kombinované a mnohočetné léze (19,6 %). Ve skupině pacientů neužívajících NSA bylo nejčastější krvácení z duodenálního vředu (50 %). Konzervativní terapie byla dostatečná u 53,6 % pacientů v NSA-skupině (vs. 64,7 % pacientů neužívajících NSA), endoskopická terapie byla indikována u 46,4 % pacientů užívajících NSA (vs. 35,3 %) a chirurgické řešení bylo nutné u 4,4 % pacientů (vs. 5,6 %). Průměrná spotřeba krevních transfuzí na jednoho pacienta byla v obou skupinách stejná. Ze skupiny pacientů užívajících NSA se uzdravilo 85,7 % pacientů (vs. 97,1 %), 14,3 % zemřelo (vs. 2,9 %). Pro malý počet pacientů v obou skupinách nebyly rozdíly signifikantně významné.

        Klíčová slova: nesteroidní antirevmatika, krvácení do GIT