Incidence diabetu 1. typu (DM1) se významně liší mezi jednotlivými národy a etnickými skupinami. Přesné mapování incidence DM1 a jejích trendů pomáhá při studiu interakce genetických a negenetických faktorů, které ovlivňují manifestaci a průběh onemocnění. Autoři zhodnotili celkovou, věkově specifickou a na pohlaví vázanou incidenci DM1 u českých dětí ve věkových skupinách 0–14 let za období 1989–2003. Epidemiologická data jsou získávána ze dvou nezávislých zdrojů: z Českého registru dětského diabetu a z databáze Sdružení rodičů a přátel diabetických dětí. Data o obecné populaci jsou převzata ze zpráv Českého statistického úřadu. V období 1. 1. 1989–31. 12. 2003 byla standardizovaná incidence 12,0 (CI 95 % 11,6–12,4)/ 100 000/rok. Incidence má stoupající trend s průměrným relativním meziročním nárůstem 6,8 %. Signifikantní predominance chlapců byla zjištěna ve věkové skupině 0–4 roky (poměr incidence chlapci/děvčata 1,19; p = 0,023), zatímco děvčata převažují ve věkové skupině 5–9 let (poměr incidence chlapci/děvčata 0,88; p = 0,021). Současná celková prevalence onemocnění je 1,02/1000 (CI 95 % 0,96–1,06). Genetické riziko DM1 přinášené jednotlivými alelami, haplotypy a genotypy HLA II. třídy se rovněž liší mezi národy a etnickými skupinami. Autoři studovali roli polymorfismů HLA-DQB1, -DQA1 a DRB1 molekul a polymorfismů inzulinového genu u diabetické populace a výsledky asociace polymorfismů IDDM1 a IDDM2 genu zde prezentují. Zahájili klinické studie zaměřené na primární či sekundární prevenci DM1 u prvostupňových příbuzných diabetických pacientů. Mezinárodní projekt TRIGR (Trial to Reduce IDDM in the Genetically at Risk) vychází z předchozích studií, které ukázaly, že kojení může snížit incidenci DM1. Projekt TRIGR objasní vliv pozdního zařazení cizorodých bílkovin do stravy novorozenců a malých kojenců na manifestaci DM1 u geneticky predisponovaných dětí. Ve studii je doporučeno plné kojení nejméně do 6. měsíce věku. Pokud však matka nemůže plně kojit do 8. měsíce věku, je dítě randomizováno do jedné ze dvou skupin. Jedna skupina dětí dostává jako náhradu kojení nutriční přípravek na bázi hydrolyzovaných bílkovin, druhá skupina běžný preparát mléčné výživy, který je ochucen přídavkem malého množství hydrolyzovaného preparátu. V hydrolyzovaném preparátu jsou bílkoviny rozštěpeny do malých peptidických fragmentů, které sice plně zajišťují nutriční potřebu dítěte, nemohou však být rekognoskovány imunitním systémem.

        Klíčová slova: diabetes mellitus 1. typu, incidence a prevalence, primární a sekundární prevence, TRIGR