Počet těžkých devastujících očních úrazů, které byly způsobeny násilnými činy či dopravními nehodami stoupá.Postiženi jsou nejčastěji mladímuži a záchrana oka, zejména jeho funkce, je často obtížná. Od června 2000 do března 2002 jsme ošetřili na Oční klinice v Plzni mimořádně těžké devastující perforující poranění 4 očí 3mužů ve věku od 16 do 23 roků. Jedno oko jsme primárně enukleovali pro těžkou laceraci celého bulbu a víček. U 3 očí jsme indikovali pars plana vitrektomii (PPV) s vnitřní tamponádou silikonovým olejem po primárním ošetření vstupní, případně i výstupní rány. U všech vitrektomovaných očí jsme provedli pars plana lensektomii (PPL), současně s PPV u 1 oka, následně u 2 očí. Po úplném zklidnění oka a při ležící sítnici jsme u 2 očí silikonový olej vypustili. Předoperační zraková ostrost byla snížena na nepřesnou projekci světla u 2 očí, u obou očí jednoho nemocného jsme zrakovou ostrost nemohli zjistit pro bezvědomí. Při pozorovací době 3 měsíce až 2 roky jsou nyní všechny 3 oči afakické, centrální zraková ostrost se zlepšila u 2 očí na 6/9-6 s afakickou korekcí či kontaktní čočkou, u jednoho oka, dosud se silikonovým olejem, je 6/60 s korekcí. Přes nepříznivou prognózu lze v některých případech dosáhnout i překvapivě dobrých funkčních výsledků. Základním předpokladem úspěšné rekonstrukce těžce poraněného oka je pečlivě provedené primární ošetření. Pro záchranu zrakových funkcí je často nezbytný sledopakovanýchvýkonůnapředními zadním segmentu oka a jejich načasování a technika mohou výrazně snížit riziko poúrazových a pooperačních komplikací.

        Klíčová slova: perforující poranění, pars plana vitrektomie, zraková funkce