Souhrn:
Je podán přehled nejčastějších situací, ve kterých onkologicky léčení pacienti mají současně i onemocnění štítné
žlázy. Je-li hledán zdroj metastáz, při uzlové strumě vyšetření ultrazvukem a punkční cytologické vyšetření potvrdí
či vyloučí původ ve štítné žláze. U onkologicky nemocných se setkáváme se syndromem nízkého T3, který je
však důsledkem základního onemocnění a není projevem hypotyreózy. Při zjištění diagnózy onkologického onemocnění
a funkčního tyreoidálního onemocnění musí endokrinolog urychleně léčit současnou hyperfunkci či
hypofunkci, aby umožnil onkologickou terapii. Chemoterapie neovlivňuje funkci tyreoidey, zevní záření v okolí
tyreoidey může vyvolat tyreoiditis s následnou pozdější hypofunkcí. Léčba cytokiny až u 10 % léčených vyvolá
tyreoidální dysfunkci. Doporučujeme před zahájením léčby vyšetřit nejen hladinu TSH a FT4, ale i protilátky proti
tyreoidální peroxidáze a tyreoglobulinu, abychom podchytili rizikové osoby. U osob s lymfocytární tyreoiditis
se častěji vyskytuje lymfom štítné žlázy. U žen s karcinomem mammy je dokumentována vyšší incidence lymfocytární
tyreoiditis než u kontrolního souboru žen. Ve štítné žláze můžeme najít metastázy karcinomu plic,
Grawitzova tumoru a karcinomu mammy. Vyšetření ultrazvukem a tenkojehlová aspirační biopsie jsou schopny
rozlišit mezi primárním nebo sekundárním postižením. Onemocnění štítné žlázy bývá součástí syndromu
Cowdenova, Carneyho, Gardnerova a mnohočetné endokrinní neoplazie. Při diagnostice i léčbě je spolupráce
onkologa a endokrinologa nezbytná.
Klíčová slova:
štítná žláza, hypotyreóza, hypertyreóza, karcinom prsu, lymfom, cytokiny.
|