Cíl studie: Cílem naší práce bylo zhodnotit zdravotní stav postmenopauzálních žen s dlouhodobou hormonální léčbou (HT) a porovnat jej se zdravotním stavem kontrolní skupiny bez hormonální substituční terapie. Zaměřili jsme se na metabolický estrogen-defi citní syndrom a jeho vliv na riziko kardiovaskulárního onemocnění, riziko osteoporózy a riziko paměťové dysfunkce. Typ studie: Epidemiologická studie. Název a sídlo pracoviště: Gynekologicko-porodnická klinika FN, Hradec Králové. Metodika: Při klinickém a laboratorním vyšetření jsme porovnávali TK, BMI, lipidový profi l, glykémii, sérové hladiny C-reaktivního proteinu a homocysteinu u žen užívajících estrogen-progestinovou terapii (EPT), estrogenovou terapii (ET) s kontrolní skupinou. Pomocí denzitometrického vyšetření jsme stanovili kostní denzitu a dotazníkovou metodou jsme sledovali paměťové funkce. Výsledky: Zjistili jsme, že hormonální terapie má pozitivní vliv na kardiovaskulární rizikové faktory, a to především pro lepší lipidový profi l, glykémii, index aterogenity, nižší BMI a diastolický krevní tlak. Zjistili jsme i protektivní vliv HT na úbytek kostní hmoty v oblasti bederní páteře. V oblasti krčku kosti stehenní jsme tento vliv neprokázali. Neprokázali jsme ani vliv hormonální substituční terapie na paměťové funkce, ale zjistili jsme, že kulturně-společenský život starších žen ve východočeském regionu je chudý. Nezaznamenali jsme žádný případ infarktu myokardu, cévní mozkové příhody ani rakoviny prsu u žen při dlouhodobé hormonální terapii. Závěr: Ženy léčené hormonální terapií mají méně rizikových faktorů kardiovaskulárního onemocnění a lepší stav kostní denzity v porovnání s kontrolní skupinou.

        Klíčová slova: menopauza, hormonální substituční terapie, kardiovaskulární rizikové faktory, osteoporóza