Remodelace levé komory srdeční po infarktu myokardu s těžkým postižením funkce komory představuje jednu z hlavních příčin vzniku srdečního selhání a úmrtí u takto postižených nemocných. Přes využití postupů farmakologických, intervenčních a chirurgických, přes aplikaci nových mechanických podpor srdce nejsme schopni navodit proces regenerace poškozeného srdečního svalu. Novou naději představuje implantace kmenových buněk z kostní dřeně do oblasti infarktového ložiska. První experimentální práce prokázaly, že kmenové buňky mají schopnost se zachycovat v místech poškozeného myokardu, diferencovat se v kardiomyocyty a zvýšit zde hustotu kapilár. Existuje několik způsobů, které po odběru a zpracování kostní dřeně umožňují separované mononukleární buňky CD34+ navrátit zpět do organizmu a cíleně je nasměrovat do infarktového ložiska. Kromě přímé intramyokardiální injekce při operaci na otevřeném hrudníku je možná aplikace metodami katetrizačními nebo intravenózně. V práci je popsán souhrn současného stavu problematiky, jsou uvedeny výsledky prvních klinických studií a je upozorněno na celou řadu závažných otázek, které je nezbytné v experimentu i v klinickém výzkumu objasnit.

        Klíčová slova: akutní infarkt myokardu, dysfunkce levé komory srdeční, srdeční selhání, autologní kmenové buňky.