V předkládané studii jsme porovnávali koncentrace jednotlivých i celkových polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU) v ovzduší lokalit s různou úrovní znečištění v letním a zimním období. Ve stejnou dobu jsme prováděli i ověření použitelnosti urinárního 1-hydroxypyrenu (1-OHP) jako biologického ukazatele lokálních a časových variací environmentálních expozic PAU. V naší epidemiolo- gické studii jsme použili tři skupiny dobrovolníků. První skupina byla tvořena 22 studentkami prvního ročníku tělesné výchovy Pedagogické fakulty Vysoké školy pedagogické (PF VŠP) v Hradci Králové, které pravidelně sportují ve venkovním prostředí. V rámci našeho šetření strávila tato skupina dva týdenní pobyty (v létě a v zimě) v rekreační oblasti Orlických hor. Zbylé dvě (kontrolní) skupiny byly tvořeny 22 studentkami čtvrtého ročníku střední školy se stálým bydlištěm v Hradci Králové a skupinou 18 žen, věkově srovnatelných se studentkami, se stálým bydlištěm v místě pobytu studentů na horách. Celková koncentrace PAU (suma 13 vybraných uhlovodíků) dosáhla v létě v Hradci Králové hodnoty 104,6 ng/m 3 , na horách hodnoty 19,3 ng/m 3 ; v zimě byla ve městě nalezena hodnota 261,0 ng/m 3 a na horách 86,6 ng/m 3. Mediány koncentrací urinárního 1-OHP se pohybo- valy v rozmezí 0,03 až 0,13 mmol/mol kreatininu u kontrolních skupin a v rozmezí 0,04 až 0,12 mmol/mol kreatininu u sledované skupiny studentů. Nenalezli jsme vztah mezi hladinou pyrenu v ovzduší a skupinovými průměry vylučovaného 1-OHP. Naše výsledky naznačují přítomnost dalších významných faktorů (prav- děpodobně obsah PAU v potravě), které „maskují“ dopad inhalační expozice PAU na hladinu urinárního 1-OHP u osob environmentálně exponovaných PAU.

        Klíčová slova: environmentální expozice - polycyklické aromatické uhlovodíky - environmentální monitorování - biologické monitorování