Sluch slouží především jako způsob přenášení informací, jako prostředek komunikace. Nepoškozený sluch tedy není charakterizován normálním prahovým audiogramem, ale nepoškoze- nou možností výměny akustických informací, nepoškozenou verbální komunikací. Řečí, jejím slyšením a rozuměním, jsou vytvářeny sociální mezilidské vztahy. Proto sluch existuje především jako faktor tvorby a rozvoje mezilidských sociálních vztahů. Posouzení stavu sluchu je možné buď vzhledem ke kvalitě a kvalitě sluchového vjemu nebo vzhle- dem k jeho sociálně komunikační funkci. Kvalita = jak široce slyší (frekvence) a kvantita = kolik slyší (intenzita) se vyšetřují prahovým tónovým audiogramem. Komunikační schopnosti sluchu pak slovní audiometrií. “Sociální adekvátnost sluchu” se stanoví na základě výpočtu ze slovního audio- gramu a výsledek vyjadřuje na kolik procent porucha sluchu poškozuje komunikační možnosti pacienta. Výsledek ihned a dostatečně přesně posuzuje možnosti poškozeného sluchu vzhledem ke komunikaci, k tvorbě sociálních vztahů a také umožňuje přesné a jednoznačné hodnocení sociálně komunikačního zisku po korekci sluchové vady sluchadlem.

        Klíčová slova: sluch, hodnocení, slovní audiometrie.