Systémová absorpce adrenalinu
po injekční aplikaci do nosní sliznice
Matoušek P.1, Komínek P.1, Chalupa J.2, Garčic A.3
ORL klinika FN Ostrava přednosta MUDr. P. Komínek, Ph.D.1 ARO oddělení Nemocnice ve Frýdku-Místku, primář MUDr. J. Chalupa 2 Biochemická laboratoř, Poliklinika Místek, primář RNDr. A. Garčic 3 |
|
Souhrn:
Cíl studie: Cílem práce je změřit hladiny systémově absorbovaného adrenalinu po jeho injekční aplikaci
u endonazálních operací.
Typ studie: Prospektivní studie.
Název a sídlo pracoviště: ORL klinika FN Ostrava, ORL oddělení Nemocnice ve Frýdku-Místku.
Materiál a metoda: Prospektivně byl hodnocen soubor pacientů, u kterých byl při endonazálních operacích
v celkové anestezii injekčně aplikován adrenalin do nosní sliznice. Po uvedení do celkové anestezie
byla odebrána venózní krev ke stanovení „bazální” hladiny adrenalinu. Následně bylo injekčně aplikováno
6 ml adrenalinu v ředění 1:100 000 do nosní sliznice. V 1., 3., 5. a 10. minutě po aplikaci byly provedeny
odběry venózní krve ke stanovení hladin adrenalinu metodou ELISA. Tyto hladiny byly porovnány
s hladinou adrenalinu před aplikací. Byla sledována klinická odpověď na podaný adrenalin (TK, tepová
frekvence). Hloubka celkové anestezie byla monitorována bispektrálním indexem.
Výsledky: Bylo vyšetřeno 22 pacientů (15 mužů, 7 žen) o průměrném věku 22 let (nejstaršímu bylo 64 let,
nejmladšímu 18 let). Po injekční aplikaci adrenalinu došlo ke statisticky významnému zvýšení hladin
adrenalinu v 1., 3., 5. i 10. minutě (maximum 865 ng/l v 1. minutě) s následným poklesem téměř k bazálním
hodnotám v 10. minutě. V 1. minutě došlo ke statisticky významnému zvýšení systolického tlaku krve
proti tlaku bazálnímu. Diastolický tlak krve byl statisticky významně nižší v 5. i 10. minutě po aplikaci,
k statisticky významnému poklesu tepové frekvence došlo v 10. minutě po aplikaci.
Závěr: Po injekční aplikaci adrenalinu 1:100 000 do nosní sliznice bylo pozorováno zvýšení hladin adrenalinu
ve venózní krvi, a to až na desetinásobek bazálních hodnot. Přestože byly pozorovány statisticky
významné změny tlaku krve a tepové frekvence, z klinického hlediska byly tyto změny minimální a nevybočovaly
ze standardního průběhu anestezie. Dostatečně hluboká anestezie minimalizuje reaktivitu organismu
na exogenně podaný adrenalin, a tím, že minimalizuje i endogenní sekreci adrenalinu snižuje rizika
možných komplikací.
Klíčová slova:
adrenalin, injekční aplikace, systémová absorpce
|