Úvod: Primární koronární angioplastika je v současnosti akceptována jako metoda volby v reperfuzní léčbě akutního infarktu myokardu s ST elevacemi. Od roku 1995, kdy byly publikovány velmi dobré výsledky implantace koronárních stentů u AIM, je všeobecný trend k většímu procentu stentování i v České republice. Cíl: Analýza efektivity a bezpečnosti implantace koronárních stentů při akutním infarktu myokardu. Metodika: Prospektivní analýza nemocných s akutním infarktem myokardu s ST elevacemi, kteří byli léčeni primární koronární angioplastikou s implantací minimálně jednoho koronárního stentu v období I/2000 - XII/2000. Výsledky: V uvedeném období autoři provedli celkem 116 primárních koronárních angioplastik u 116 nemocných s akutním infarktem myokardu s ST elevacemi. Prostá balonková angioplastika byla provedena pouze u 27 nemocných (23,3 %), minimálně jeden stent byl zaimplantován u 89 nemocných (76,7 %). Ve stentované skupině byl průměrný čas výkonu 58 ± 27,2 min., fluoroskopie 10,6 ± 6,6 min., skiagrafie 1,8 ± 0,7 min. Primární angiografický výsledek byl v 82 případech (92,2 %) optimální s dosažením TIMI 3, v 5 případech (5,6 %) byla perfuze infarktovou oblastí pomalejší s dosažením TIMI 2 a ve 2 případech (2,2 %) byli autoři neúspěšní s výsledným TIMI flow 0 - 1. Koronární stenty byly v 13 případech (13,8 %) implantovány bez predilatace, jako tzv. direktní stenting, v 19 případech (20,2 %) se jednalo o plánované „elektivní“ stentování, ve 47 případech (50 %) byl důvodem implantace stentu suboptimální výsledek po prosté balonkové angioplastice a v 15 případech (16 %) se jednalo o záchranný „bail-out“ stentingpři komplikaci prosté PTCA nebo při její neúspěšnosti. Primární angiografická úspěšnost stentování v místě léze byla 100 % a v 15 případech (16 %) byl současně intravenózně podán abciximab jako zástupce IIb/IIIa blokátorů destiček. Periprocedurální komplikace (do 24 hodin po výkonu) se ve stentované skupině pacientů vyskytly ve 2 případech (2,2 %), v dalším hospitalizačním průběhu se závažné kardiovaskulární komplikace vyskytly v dalších 4 případech (4,4 %). Celkem za hospitalizace zemřelo 5 pacientů (5,5 %), z toho 4 pacienti (4,4 %) zemřeli na primární kardiogenní šok a 1 pacient (1,1 %) přijatý v plicním edému zemřel na progresi srdečního selhání. Při vyloučení pacientů primárně v kardiogenním šoku byla hospitalizační mortalita pouze 1,2 %. Nemocniční mortalita pacientů s prostou PTCA byla 3,7% (1 pacient). Závěr: Stentování koronárních tepen je v současnosti bezpečnou a vysoce efektivní metodou léčby akutního infarktu myokardu.

        Klíčová slova: Akutní infarkt myokardu - Koronární stent - Primární koronární angioplastika