Radiofrekvenčně asistovaná resekce v necirhotických
játrech. První klinické zkušenosti
Ferko A.1, 2, Leško M.2, Šubrt Z.1, Hoffmann P.3, Melichar B.4, 5, Dvořák P.3, Vacek Z.3, Motyčka P.2, Kočí J.2
1 Katedra válečné chirurgie, Fakulta vojenského zdravotnictví, Univerzita Obrany Brno, vedoucí katedry doc. MUDr. A. Ferko, CSc. 2 Klinika chirurgie Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v Hradci Králové, vedoucí katedry prof. MUDr. Z. Vobořil, DrSc. 3 Radiodiagnostická klinika Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v Hradci vedoucí katedry prof. MUDr. Z. Vobořil, DrSc. 3 Radiodiagnostická klinika Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v Hradci Králové, přednosta kliniky prof. MUDr. P. Eliáš, CSc. 4 Klinika onkologie a radioterapie Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v Hradci Králové, přednosta kliniky doc. MUDr. J. Petera, CSc. 5 Katedra vnitřních oborů Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v Hradci Králové, vedoucí katedry prof. MUDr. J. Malý, CSc. |
|
Souhrn:
Cíle studie: Zhodnotit první klinické zkušenosti s radiofrekvenčně asistovanou jaterní resekcí pomocí instrumentu Habib
sealer (RITA Medical System, Inc., Mountain View, CA).
Metody: Prospektivně byla sledovaná skupina pacientů, u kterých byla provedena resekce jater radiofrekvenčně asistovanou
technikou. Hodnocena byla délka operačního výkonu, trvání transekce jaterního parenchymu, spotřeba transfuzních přípravků,
celková délka pobytu v nemocnici a na jednotce intenzivní péče a pooperační komplikace.
Výsledky: Za období 6 měsíců, červenec až prosinec 2005, bylo ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové provedeno 22
resekcí jater, 15 z nich bylo provedeno radiofrekvenčně asistovanou technikou. Šlo o 12 anatomických resekcí a 3 neanatomické
resekce. Průměrná doba hospitalizace byla 13 ± 3,6 dne a doba pobytu na intenzivní péči činila 4,0 ± 1,3 dne. Průměrný pokles
hemoglobinu v krevním obraze po resekci byl 22,0 ± 9,7 g/l, průměrně bylo podáno 0,6 ± 1,3 TU krve. U 13 pacientů byla
resekce jater provedená bez transfuze, morbidita byla 20 %, nikdo ze sledované skupiny nezemřel.
Závěr: Radiofrekvenčně asistovaná technika resekce jater je slibnou metodou, která chirurgovi poskytuje uspokojivý
hemostatický komfort v průběhu transekce jater a přitom neprodlužuje operační výkon.
Klíčová slova:
radiofrekvenční ablace – játra – technika
|
