Na základě sledování 50 nemocných s bércovými vředy žilního původu rozdělených do skupiny s vředy zhojenými do 3 měsíců a skupiny s vředy nezhojenými zjišťujeme, že základním principem zhojitelnosti je včasná diagnostika insuficientního kmene vena saphena magna (VSM) s jejím následným odstraněním. Duplexním sonografem jsme zjišťovaly příčnou velikost VSM a vena femoralis superficialis (VFS), délku refluxu v obou žilních kmenech, závislost jejich velikosti na věku a stupeň zkrácení délky refluxu po odstranění insuficientního kmene VSM. Velikost VSM jako i VFS se s přibývajícím věkem zvětšuje. Zaměřily jsme se na sledování délky refluxu ve VSM a VFS před odstraněním insuficientního kmene a po odstranění VSM ambulantní flebektomií. Po odstranění kmene mizí reflux v saphenofemorální junkci a zároveň dochází ke zkrácení refluxu i ve VFS. Kúplnémuvymizení refluxu ve VFS však nedochází. Podíl insuficientní VSM kombinované s insuficiencí VFS považujeme za nejzávažnější příčinu tzv. rezistentních bércových vředů. K tomu přistupuje časový faktor, tzn. že čím déle je insuficientní kmen VSM neléčený, k tím rozsáhlejším a závažnějším poruchám mikrocirkulace dochází, a tím pomaleji se bércový vřed hojí.

        Klíčová slova: ulcus cruris venosum - léčba - diagnostika - duplexní sonografie - ambulantní flebektomie.